Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z vyvěšení ukrajinské vlajky je výtržnost. Moskvanům hrozí až sedm let

  17:21aktualizováno  19:25
Až sedm let vězení může hrozit mladým Rusům a Ruskám, kteří ve středu vyvěsili na jednom z moskevských mrakodrapů ukrajinskou vlajku a přetřeli hvězdu na špičce budovy do ukrajinských barev. Úřady totiž změnily kvalifikaci činu z vandalismu na výtržnost, za což pachatelům hrozí přísnější trest: místo nejvýše tří nyní až sedm let vězení.

O změně paragrafu, podle kterého je podezřelá čtveřice stíhána, informovala městská správu ministerstva vnitra. Podle agentury Interfax se tak stalo na žádost generální prokuratury. Případem se už nezabývá policejní oddělení v příslušné čtvrti, ale vyšetřovatelé městské správy.

"V počínání osob, které trestný čin spáchaly, byly zjištěny známky výtržnictví, spáchaného skupinou osob po předběžné úmluvě z motivu politické a ideologické nenávisti či záště (...)," vysvětlila mluvčí prokuratury Marina Gidněvová.

Fotogalerie

Podezřelí - Alexej Širokožuchov, Alexandr Pogrebov, Anna Lepeškinová a Jevgenija Korotkovová - byli zadrženi na 48 hodin. Vinu popírají, prý ale už v minulosti měli potíže s úřady. Vyšetřovatelé žádali o uvalení vazby, ale moskevský soud se spokojil s domácím vězením.

Případ se podle serveru newsru.com v Rusku už přirovnává k předloňskému procesu s punkovou skupinou Pussy Riot, jejíž členky krátce před prezidentskými volbami v hlavní moskevském chrámu vystoupily s punkovou modlitbou "Bohorodičko, vyžeň Putina". Dvě ze tří dopadených hudebnic moskevský soud za výtržnost potrestal dvěma lety za mřížemi, třetí punkerka vyvázla s podmínkou. Proces vyvolal protesty hlavně na Západě.

Stalinský mrakodrap celebrit

Ukrajinský prapor se ocitl na špici hlavní věže výškové obytné budovy na levém břehu Moskvy, která je jedním ze sedmi takzvaných stalinských mrakodrapů. Dům na nábřeží Kotelničeskaja s charakteristickou architekturou Stalinovy éry je vysoký 176 metrů a dostavěn byl v roce 1952. Budova je jako architektonický památník pod státní ochranou. Na její stavbu údajně dohlížel obávaný šéf sovětské tajné policie Lavrentij Berija.

V domě je 540 bytových jednotek, jejichž nájemníci vždy patřili k moskevské elitě. V mrakodrapu například žili uznávaní umělci Andrej Vozněsenskij, Jevgenij Jevtušenko, Jurij Ljubimov nebo Konstantin Paustovskij.

V Kyjevě moskevská akce vyvolala nadšení. "Ukrajinský prapor na vrcholku moskevského věžáku se mi líbil," vzkázal do Moskvy prezident Petro Porošenko.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.