Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za výbuch v ruské vodní elektrárně můžou technické vady i lidské selhání

  21:41aktualizováno  21:41
Havárii v sibiřské Sajansko-šušenské vodní elektrárně způsobila opotřebovaná technika, zanedbání i lidská selhání. V závěrech oficiálního vyšetřování to uvedl ruský úřad technického dozoru. Při tragédii v srpnu zemřelo 75 lidí.

Zničená největší ruská hydroelektrárna na jihu Sibiře. (17. srpna 2009) | foto: AP

Na prvním místě mezi šesticí činitelů, kteří mají podle úřadu na neštěstí svůj podíl, figuruje někdejší šéf ruského elektrárenského monopolu Anatolij Čubajs.

K samé havárii podle ředitele úřadu Nikolaje Kutina vedl soubor faktorů sahající od únavy materiálu, opotřebovaného na 98 procent, po chybná rozhodnutí energetiků.

Čubajs bývá považován za "otce privatizace" státních podniků v 90. letech, která vedla k vytvoření vrstvy oligarchů. Býval opozičním politikem, nakonec však díky pověsti schopného organizátora přešel do státních služeb. Nyní stojí v čele státní korporace pro vývoj nanotechnologií.

K vytvoření podmínek vedoucích k havárii Čubajs podle úřadu přispěl tím, že se v prosinci 2000 podepsal pod dokument o převzetí elektrárny do provozu bez náležitého zhodnocení skutečného stavu zařízení a ani se nepostaral o další potřebné kroky k zajištění bezpečného provozu. Mezi dalšími odpovědnými činiteli je uveden i bývalý ministr energetiky v letech 2001 až 2004 Igor Jusufov.

Jeho nástupce Sergej Šmatko nicméně prohlásil, že v souvislosti s havárií nebude spěchat s kádrovými změnami v podniku RusHydro, který má vodní elektrárny na starosti. "Mohu říci, že (šéf podniku) Vasilij Zubakin nebyl mezi přímými viníky havárie," řekl ministr.

Za nejhlavnější pokládá zajistit normální, stabilní fungování společnosti, kterou by nepromyšlená rozhodnutí mohla ohrozit.

Na největší ruské vodní elektrárně, vybudované v 70. letech minulého století, bylo celkem deset turbín. V roce 2000 byla navzdory známým technickým vadám spuštěna turbína, která se letos v srpnu později pod přetížením rozletěla. Následně se do strojovny dostala voda.

K většímu zatížení Sajansko-šušenské hydroelektrárny vedl požár, který dříve vypukl na Bratské elektrárně.

Při havárii byla zničena asi třetina elektrárny. Oprava potrvá pravděpodobně několik let a vyžádá si náklady ve výši asi 40 miliard rublů (asi 23 miliard korun). Podle ruských médií elektrárna pokrývala asi desetinu spotřeby elektřiny na Sibiři.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Tropická bouře Ophelia obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do...
Ophelia zbarvila slunce doruda. Brexit vyvolal apokalypsu, psali šprýmaři

Tropická bouře Ophelia v pondělí obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do ruda. Podle meteorologů šlo o důsledek lomu světla v mase vzduchu ze...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.