Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za výbuch v ruské vodní elektrárně můžou technické vady i lidské selhání

  21:41aktualizováno  21:41
Havárii v sibiřské Sajansko-šušenské vodní elektrárně způsobila opotřebovaná technika, zanedbání i lidská selhání. V závěrech oficiálního vyšetřování to uvedl ruský úřad technického dozoru. Při tragédii v srpnu zemřelo 75 lidí.

Zničená největší ruská hydroelektrárna na jihu Sibiře. (17. srpna 2009) | foto: AP

Na prvním místě mezi šesticí činitelů, kteří mají podle úřadu na neštěstí svůj podíl, figuruje někdejší šéf ruského elektrárenského monopolu Anatolij Čubajs.

K samé havárii podle ředitele úřadu Nikolaje Kutina vedl soubor faktorů sahající od únavy materiálu, opotřebovaného na 98 procent, po chybná rozhodnutí energetiků.

Čubajs bývá považován za "otce privatizace" státních podniků v 90. letech, která vedla k vytvoření vrstvy oligarchů. Býval opozičním politikem, nakonec však díky pověsti schopného organizátora přešel do státních služeb. Nyní stojí v čele státní korporace pro vývoj nanotechnologií.

K vytvoření podmínek vedoucích k havárii Čubajs podle úřadu přispěl tím, že se v prosinci 2000 podepsal pod dokument o převzetí elektrárny do provozu bez náležitého zhodnocení skutečného stavu zařízení a ani se nepostaral o další potřebné kroky k zajištění bezpečného provozu. Mezi dalšími odpovědnými činiteli je uveden i bývalý ministr energetiky v letech 2001 až 2004 Igor Jusufov.

Jeho nástupce Sergej Šmatko nicméně prohlásil, že v souvislosti s havárií nebude spěchat s kádrovými změnami v podniku RusHydro, který má vodní elektrárny na starosti. "Mohu říci, že (šéf podniku) Vasilij Zubakin nebyl mezi přímými viníky havárie," řekl ministr.

Za nejhlavnější pokládá zajistit normální, stabilní fungování společnosti, kterou by nepromyšlená rozhodnutí mohla ohrozit.

Na největší ruské vodní elektrárně, vybudované v 70. letech minulého století, bylo celkem deset turbín. V roce 2000 byla navzdory známým technickým vadám spuštěna turbína, která se letos v srpnu později pod přetížením rozletěla. Následně se do strojovny dostala voda.

K většímu zatížení Sajansko-šušenské hydroelektrárny vedl požár, který dříve vypukl na Bratské elektrárně.

Při havárii byla zničena asi třetina elektrárny. Oprava potrvá pravděpodobně několik let a vyžádá si náklady ve výši asi 40 miliard rublů (asi 23 miliard korun). Podle ruských médií elektrárna pokrývala asi desetinu spotřeby elektřiny na Sibiři.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Policie hledá teroristu z Barcelony, v Cambrils zabila pět útočníků

Španělská policie zabila v noci na pátek pět lidí, kteří se v autě ve městě Cambrils snažili porážet chodce. Pachatelé před tím zranili šest civilistů a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.