Předsedkyně senátu při zdůvodnění rozsudku Žílovo jednání označila za společensky velmi nebezpečné. "Předem totiž věděl, že svou oběť, která se vinou vysokého věku a osamělosti nemohla bránit, zabije. Před soudem navíc neprojevil sebemenší lítost nad svým činem," řekla. Možnost nápravy odsouzeného je navíc minimální, proto soud uložil tak vysoký trest, doplnila.
Sedmačtyřicetiletý Žíla byl v minulosti už čtrnáctkrát odsouzen za krádeže a porušování domovní svobody. Loni v říjnu se ukrýval před nastoupením trestu v hospodářském stavení nedaleko domku zavražděné důchodkyně.
Z tohoto místa dobře viděl na dvůr domu, kam o samotě žijící žena často chodila, sledoval její návyky a hledal vhodnou chvíli na vniknutí do domu, uvedla soudkyně. Podle státního zástupce ho k tomu vedly "nízké pudy a snaha získat bezpracně majetkový prospěch".
Obžalovaný před soudem nevypovídal a mlčel i během vyšetřování a přípravného líčení. Soud navíc neměl žádného přímého svědka. Přesto jsme na základě nepřímých důkazů přesvědčeni o jeho vině, řekla soudkyně. Podle ní Žílu usvědčila krev mrtvé ženy, kterou kriminalisté našli na jeho kalhotách.
"Na jeho vystřelovacím noži navíc zůstaly zbytky vláken z lana, kterým důchodkyni přivazoval k topení a dřezu," uvedla předsedkyně senátu. V jeho neprospěch hovořili i znalci, kteří zkoumali pachové stopy z místa vraždy. V domě se navíc našly i vlasy se znaky jeho DNA.
Žíla nepracoval a žil pouze z invalidního důchodu. Policie ho zatkla v pražské nemocnici. Kamarádi, které v hlavním městě navštívil, potvrdili, že u sebe měl několik desítek tisíc korun. Část peněz si na horší časy uschoval u svého kolegy.
- čtvrtek 7. června 2001
- 2
