Tragédie se odehrála loni v září před garážemi v pražském Veleslavíně.
Záchranář Jan Lodín tam přivedl své známé. Chtěl jim ukázat, kde bydlí osmadvacetiletý muž, který se stýkal s jeho přítelkyní. Před garáží Vladimíra D. potkali, když si u auta připravoval věci na služební cestu.
"Podívali jsme se na sebe a věděli, že ho chceme zmlátit," popisoval při policejní rekonstrukci sedmadvacetiletý Štěpán Císař. Pak se prý pokusil Vladimíra D. praštit do hlavy lahví od piva, jeho protivník však úder vykryl rukou.
Strhla se nepřehledná mela, v jejímž závěru vyšel výstřel. Císař tvrdil, že mu pistole zřejmě zavadila o oděv a střela vyšla náhodou. Protivníka mlátil revolverem do hlavy, aby ho omráčil. Při tom vyšla rána, která mu prostřelila hlavu.
Podle soudkyně Štěpán Císař střílel úmyslně. To potvrdili i znalci z oboru balistiky. "Kdybych nebyla soudkyně, hovořila bych o popravě," řekla předsedkyně senátu Marie Marková. Císaře poslala do věznice s dozorem na deset let.
"Svého činu hluboce lituji, cítím se za to, co se stalo, velice zodpovědný a jediné, co mohu na svou obhajobu říci je, že v tom nebyl úmysl," řekl při své závěrečné řeči mladý muž, který pracoval jako vyhazovač v restauraci.
Devětadvacetiletý Lodín a o dva roky starší Pavel Dostál dostali tresty jen za předchozí rvačku, při níž Vladimír D. utrpěl odřeniny a pohmožděniny. "Zranění by si nevyžádala ani týdenní léčbu, aby šlo o ublížení na zdraví," uvedl patolog.
Právě jeho názor přispěl k tomu, že soud oproti obžalobě kvalifikoval jejich jednání pouze jako výtržnictví. Maximální lhůtu podmínky a trest při horní hranici sazby si podle soudkyně vysloužili zejména malichernou záminkou k násilí.
 Nestřílel jsem úmyslně, hájí se Štěpán Císař. Soud ho poslal na deset let za mříže za vraždu soka v lásce. (15. prosince 2004) |
