"Skutky byly prokázány nade vší pochybnost. Přiznal je částečně sám obžalovaný, potvrdily je výpovědi svědků a další důkazy," zdůvodnila verdikt předsedkyně senátu.
K události z přelomu června a července 2002 v Českém Dubu vypovídala i bývalá družka obžalovaného cizince. Její výpověď však muži nepřilepšila. I přes původní váhavé "už si to nepamatuji", nakonec potvrdila původní tvrzení z přípravného řízení.
"Přišel domů a říkal, že Rovner švindloval v kartách, že se poprali a že ho shodil do potoka," vyprávěla žena.
"Pak se svlékl do slipů a nařídil mi, abych všechno vyprala. Hlavně tričko bylo od krve. Byla i na botách, na tkaničkách, jako by do někoho kopal."
Mladá žena přiznala, že Savin přinesl mobil a nějaké peníze. Navíc jí zakázal o tom, co se stalo, mluvit. "Je to všechno nesmysl. Nevím, proč to říká," reagoval na její výpověď Savin.
V jeho neprospěch svědčila i servírka z českodubské restaurace Koruna, kde osudný večer oba muži seděli u karet. Potvrdila, že se Rovner poté, co vyhrál na Savinem, bál domů.
"Žádal nás, aby mohl ještě chvíli zůstat. Prý se už stalo, že ho Savin napadl a výhru mu sebral," řekla servírka. "Savin odešel jako první, ale pak se vrátil a ptal se po Rovnerovi, takže bylo jasné, že na něj čeká."
Karetní večer vyvrcholil tragédií. Podle obžaloby o pár hodin později, 1. července hodinu po půlnoci, Savin Rovnera přepadl. Surovým bitím a kopáním mu zranil játra a štítnou chrupavku. Napadený krvácel do břicha a plic.
Těžce zraněného a téměř pohybu neschopného Rovnera měl Savin odvléci k blízkému mostku a z výšky více než čtyř metrů shodit do místní říčky Ještědky. Oběť útoku zemřela na následky vdechnutí krve a vody do plic.
Savin svoji přímou vinu na smrti Rovnera před soudem nikdy nepřipustil. "To, co se tu projednávalo, je pravda jen zčásti," vyjádřil se Savin. Přiznal sice, že se poprali, ale podle něj přes mostek přepadl Rovner sám.
"Lituji toho, co se stalo, ale jeho smrt si nemohu vzít na svědomí. Nejsem vrah a nikdy jsem ho nechtěl zabít, ani okrást," hájil se Savin.
Podle státní zástupkyně se však Savin, který v Česku pobýval ilegálně, dopustil trestných činů loupeže a vraždy.
"Svědčí o tom nejen výpovědi svědků, ale i stopy z místa činu a hlavně posudky znalců z oboru lékařství a mechaniky, které popisují nejen, jak ke svým zraněním oběť přišla, ale i to, že muž nemohl přes zábradlí mostku přepadnout sám," uvedla žalobkyně a navrhla výjimečný trest.
Obhájce žádal pro Savina trest jen za ublížení na zdraví. Podle něj důkazy nesvědčí o úmyslu okrást či zabít. "Věci sebral až po potyčce na chodníku. Mohl zpanikařit. Není ani zřejmé, že by Rovnera z mostku shodil. Zraněný ho mohl od sebe odstrčit a tak ztratit rovnováhu," upozornil obhájce.
Senát dal nakonec zapravdu obžalobě. "Nelze zpochybnit znalecké posudky, například to, že muž při svých zraněních nebyl téměř schopný pohybu," uvedla jeho předsedkyně.
Soud zvažoval, zda sáhne k výjimečnému trestu. "Spokojili jsme se s vrchní hranicí normálního trestu, protože je tu šance na polepšení," podotkla předsedkyně.
Rozsudek zatím nenabyl právní moci. Savin se totiž proti rozsudku odvolal do protokolu. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.
 Ion Valerij Savin dostal od libereckého krajského soudu trest patnáct let ve věznici se zvýšenou ostrahou za vraždu spoluhráče z karet. (19. června 2003) |
