Podobně argumentovala i v dovolání, které však Nejvyšší soud bez veřejného jednání odmítl. Obhajoba Knirsové poukazovala na údajné rozpory ve dvou znaleckých posudcích z oboru psychiatrie. Jedna expertiza prý prokázala, že se Knirsová při činu neovládala kvůli nezvládnutelnému afektu. Podle obhajoby měly soudy kvůli rozporům v expertizách nařídit vyhotovení revizního znaleckého posudku.
Podle Nejvyššího soudu však dílčí rozdíly v názorech odborníků nejsou automaticky důvodem ke zhotovování revizního posudku. "Soud může oba posudky porovnat a řádně odůvodnit, ke kterému z nich a proč se přiklonil," uvedl v rozhodnutí trestní senát s předsedou Robertem Fremrem.
"Oba posudky se podstatněji lišily jen ve stanovení míry snížení ovládacích schopností," stojí v konečném rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu ani příznivější posudek nevypovídá o úplném vymizení ovládacích schopností. Knirsová, která je maďarské národnosti, v dovolání také upozorňovala na to, že při jednom z vyšetření nebyl přítomen tlumočník do maďarštiny.
Podle soudu to však nemohlo výsledek vyšetření ovlivnit. "Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že vzhledem k celoživotnímu pobytu v Československu, respektive později v České republice, rozumí (obžalovaná) česky velmi dobře, stejně jako se česky velice dobře vyjadřuje," rozhodl soud.
Vražda se podle spisu stala v září 2007 v bytě Knirsové. Tělo se našlo až čtyřiadvacet hodin po činu. Knirsová si na nic podle své výpovědi nepamatuje, jen na to, že se šla vyzpovídat knězi. Podle prvoinstančního soudu byla motivem činu silná citová vazba na zavražděného. Knirsová chtěla podle svědků vztah udržet, ale její partner ho chtěl ukončit.
