Ryšan se proti rozsudku ihned odvolal; státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Soud se nemohl při rozhodování opřít o žádný přímý důkaz. Ryšan totiž jakýkoli podíl na smrti ženy popírá a nikdo jiný tehdy v bytě nebyl. Stěžejním důkazem se proto stal posudek znalce z oboru forenzní biomechaniky, který podle místa dopadu vypočítal průběh pádu. "Nepřipustil pochybnosti o tom, že do ženy musel někdo zezadu strčit. Kdyby šlo o náhodu, tak by dopadla jinam a jinak," vysvětil Braun.
V hlavním líčení vypovídali mimo jiné svědci z řad příbuzných, sousedů i kolegů. Podle nich Ryšan ženě, s níž se rozvedl v roce 1994, dlouhodobě psychicky a fyzicky ubližoval. Potvrdil to i posudek z psychiatrie a psychologie. Znalci Ryšana hodnotili jako výrazně egocentrickou, nesebekritickou a zvýšeně agresívní osobu, dodal Braun.
Ryšanova verze je ale úplně jiná. Za smrt ženy může podle něj nešťastná náhoda nebo sebevražda. V inkriminované dopoledne žena podle Ryšana přivazovala šňůry k okennímu sušáku na prádlo, on seděl na opačné straně místnosti a na ženu se vůbec nedíval. Pak prý najednou periferním viděním spatřil, jak padá z okna.