Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za vlády ČSSD si polepšili lékaři, ne pacienti

  0:01aktualizováno  0:01
Lékaři a sestry by si měli přát, aby volby vyhrála sociální demokracie a na svém postu zůstal Bohumil Fišer. Alespoň ti státní a ti, kteří poměry ve zdravotnictví měří výplatou. Za čtyři roky vlády ČSSD se nemocničním lékařům zvýšily příjmy z necelých 21 tisíc měsíčně na téměř 29 tisíc korun. U sester to bylo podobné, byť jsou na polovině těchto částek.

Především ministru Fišerovi se podařilo to co zatím nikomu: získal si lékařské rebely, jako šéfa komory Davida Ratha či Lékařský odborový klub. Nebo, přesněji, oni si získali jeho.

Podle Ratha je dnes, zcela nebo víceméně, spokojeno 60 procent zaměstnanců nemocnic. Ve zdravotnictví se však jinak za celé čtyři roky neudělalo takřka nic. Reforma uvázla v papírech předchozího ministra Ivana Davida, který rezignoval, neboť nebyl s to se s nikým dohodnout.

Ve zdravotnictví klid. Bouři vyřeší jiní
Se čtyřmi roky vlády ČSSD ve zdravotnictví mohou být jednoznačně spokojeni lékaři a sestry v nemocnicích, jimž stouply platy. Pochvalovat si mohou i pacienti, neboť si nemusí víc připlácet a nikdo jim neruší nemocnice. Problémem však může být budoucnost: sociální demokraté totiž zapomněli na potřebnou reformu zdravotnictví.

Na ministerském postu se vystřídaly dvě osoby zcela protichůdného ražení: Ivan David, jenž si znepřátelil takřka všechny potenciální partnery a musel odejít, a Bohumil Fišer.

Prezident lékařské komory Rath mluví o Fišerovi jako o slušném člověku "s noblesou trochu roztržitého profesora a vědce z první republiky". Kdežto Ivan David byl pro něj "slon v porcelánu" a ministr z nejhorších.

"Fišer je první, který řekl, že peněz je v systému málo na to, co od něj občané dostávají a požadují. Je první, který přesvědčil vládu, aby převzala odpovědnost za Klausovy podniky české cesty privatizace a zaplatila za ně aspoň část dlužného pojistného," chválí ministra šéf komory.

Má to logiku: Rath začal kariéru před sedmi lety právě bojem za mzdy a větší přísun peněz do bílého resortu.

Pro zdravotnictví jako takové je však bilanční zpráva o působení ČSSD spíše smutnou. Nejdřív tu byl ministr, který chtěl sice něco dělat, ale všechny si rozhádal, pak ministr, který - aby si nikoho nerozhádal - nedělá takřka nic. Rozumí se nic z toho, co by mohlo vzbudit větší rozruch. To by totiž mnohdy byla nepopulární opatření.

Jak říká přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Praze Motole Pavel Pafko: "Polepšili jsme si, ale bez změny struktury zdravotnických zařízení není zřejmé, kde na to vzít." Znamenalo by to například zrušit nějakou zbytečnou nemocnici nebo prosadit platby za banální léky, aby zbylo na důležitější léčebné metody. Větší spoluúčast pacientů však ČSSD nechce a na přeměnu sítě nemocnic si netroufla.

"Malá spoluúčast přerůstá v nezodpovědné plýtvání, narůstají úplatky," kritizuje stav místopředseda zdravotního výboru parlamentu Milan Cabrnoch z ODS. Čtyři roky vlády ČSSD označil za promarněnou šanci udělat jakýkoli pokus o větší hospodárnost v systému.

Jeden z příkladů absurdit v systému financování uvádí náměstek Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Horák: "Ve financování zůstalo vše při starém. Kdybychom chtěli léčit oční zákal u pacienta ambulantně, tedy mnohem úsporněji, zaplatí nám pojišťovna pevnou taxu třináct set korun, ale jen čočka stojí patnáct set. Když pacienta přijmeme do nemocnice, dostaneme třicet tisíc."

ČSSD se brání: Jak jsme mohli něco udělat, když vláda byla menšinová a co jsme chtěli, to nám neschválil parlament? Anebo, kritičtěji slovy Ivana Davida, jenž svému nástupci v mnoha případech nemůže přijít na jméno (jako by tomu napovídala i následující banalita: v písemných odpovědích pro MF DNES píše nikoli "Fišer", ale "Fischer"): "Byl jsem málo úspěšný, zákony jsem měl předložit vládě v březnu 2000, v prosinci 1999 jsem rezignoval. Fišer se zásadně vyhýbá konfliktům. Pro něj je to přednost, pro plnění programu a pro zdravotnictví chyba. Klid ještě neznamená, že nerostou problémy," říká David.

Fišer sám sebe naopak nehodnotí nijak kriticky a vývoj zdravotnictví měří podle statistik: klesá novorozenecká úmrtnost a přibývá srdečních operací. I vůči Fišerovi mírný Rath však upozorňuje, že mnoho věcí na řešení čeká: spoluúčast pacientů, jež je u nás nejnižší v EU, financování nemocnic a pořádná kontrola jejich hospodaření.

Absenci odpovědí na základní otázky přiznala minulý týden v televizní debatě Bez imunity i poslankyně za ČSSD Milada Emmerová. "Nikdo z nás neví, zda je peněz ve zdravotnictví dost či málo."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nepřipoutaný cestující je při nehodě velkým nebezpečím pro zbytek posádky.
Pětina cestujících se vzadu v autě nepoutá, stojí to desítky životů

Kolem užívání bezpečnostních pásů panuje mnoho mýtů a fám. Například rozšířené přesvědčení, že na zadních sedačkách se není potřeba pásat, jelikož jsou...  celý článek

(ilustrační snímek)
Dětí přibývá a nemá je kdo učit. Školy berou i nekvalifikované

Ředitelé škol, do kterých dorostly silnější populační ročníky, se stále častěji dostávají do obtížně řešitelné situace. K zápisu chodí více prvňáčků a to...  celý článek

Ty to zvládneš.cz - Vícepruh
Nestrkej kočárek, kam nevidíš! Nová dopravní kampaň cílí na chodce

Asociace Záchranný kruh v pátek spustila kampaň za zvýšení bezpečnosti chodců v silničním provozu. Kampaň Ty to zvládneš je složena z deseti emotivních spotů,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.