Před tribunálem se sedmatřicetiletá pachatelka přiznala, že loni 20. června utopila svých pět dětí ve věku od šesti měsíců do sedmi let ve vaně koupelny ve vlastním domě. Před tím se podle svědků nejméně dvakrát pokusila o sebevraždu a čtyřikrát se léčila v ústavu pro duševně choré.
Advokát Yatesové neuspěl s argumentem duševní choroby své klientky natolik, aby byla zproštěna viny. Přesvědčil ale porotce, aby nesahali k nejvyššímu trestu, ačkoli obžalované věděla, že činí něco špatného.
Jejich verdikt je překvapením, protože Texas patří k zemím USA, které nejdůsledněji zastávají trest smrti a za polehčující okolnost považují pouze pachatelovo prokazatelné nevědomí o závažnosti činu.
|
Utopila své děti a zavolala policii. |
Porota se zřejmě sklonila před veřejným míněním. Podle jeho průzkumu, jehož výsledky zveřejnil časopis Time krátce před vynesením verdiktu, se k doživotí přiklánělo 56 procent, zatímco 33 procent si přálo popravu.
Žalobce Joseph Owmby po rozhodnutí poroty řekl, že verdikt respektuje. Žalobkyně dodala, že požadovala s dostatečnou naléhavostí trest smrti, ale rozhodnutím poroty není zklamána.
Samotná Yatesová přijala rozsudek bez známky emocí, ve stoje obklopena svými advokáty. Na dotaz jednoho z nich, zda rozumí rozsudku, Yatesová se jen mírně usmála a kývla hlavou. Její manžel Russel Yates, který stál na straně manželky, šeptl ano.
Proces zaujal a fascinoval Ameriku svoji bizarností a hlavně otázkou, do jaké míry se na zločinu podepsala její choroba. Yatesová trpěla postporodní depresí v kombinaci s psychózou.
Spojené státy nyní řeší, do jaké míry je oprávněné popravovat osoby postižené psychickou poruchou.
