|
Projednat útok na romskou zábavu se už několikrát nepovedlo |
Samosoudce Okresního soudu v Českých Budějovicích Jan Štícha tak 21 z 23 obžalovaných odsoudil za rasově motivované násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, výtržnictví a poškozování cizí věci.
Ve zdůvodnění samosoudce uvedl, že před ním na lavici obžalovaných nesedí oběti, jak tvrdili někteří obhájci, ale lidé, kteří mají zkušennosti se zlem. "Běhá mi mráz po zádech, když čtu dokumenty o hnutí skinheads," uvedl Štícha. "Zítra je 15. březen. Nikdy mě nenapadlo, že po tak dlouhé době od smutného výročí budu soudit lidi, kteří zdvihali pravice k nacistickému pozdravu," připomněl soudce s ohledem na vpád nacistů do Československa v roce 1939.
Štícha potvrdil, že vinu prokázal na základě nepřímých důkazů i vzhledem k důkazní lenosti. Nekonkretizoval však, zda se jednalo o lenost policie.
Proces bude pokračovat před krajským soudem, protože většina obžalovaných se proti rozsudku odvolala.
Soudce chtěl vyklidit jednací síň
Proces se skinheady sledovalo asi pětadvacet mladíků s vyholenými hlavami, které musel samosoudce při zdůvodňování rozsudku několikrát kárat. Nakonec jim pohrozil posledním varováním, jinak nechá vyklidit soudní síň, protože jeho slova doprovázeli polohlasitými výroky a posměšky.
Obhájkyně jednoho z obžalovaných Eva Nýdlová reportérovi MF DNES řekla, že na lavici obžalovaných nesedí skuteční pachatelé, i když útok na romskou zábavu se stal. Hlavní jádro útočníků podle ní opustilo bojiště před příjezdem policistů.
Někteří obhájci při závěrečných řečech poukazovali na to, že soud se politizoval, do procesu zasahovali politici. Soudce Jan Štícha to odmítl. "Rozhodoval jsem svobodně a o žádných tlacích nevím, ani bych jim nepodlehl," řekl. "Dva obhájci tvrdili, že jsem jednal pod politickým tlakem. Musím říci, že žádná politická strana mě nekontaktovala," řekl po rozsudku státní zástupce Josef Richtr.
Obžalovaní: Nikdo nám nic nedokázal
Obžalovaní upozorňovali před týdnem na to, že jim nikdo trestné činy nedokázal, ani policejní rekognice. Michal Fidra, student prvního ročníku právnické fakulty, dokonce uvedl, že jsou souzeni na základě společenské objednávky a jejich obvinění odporuje Ústavě a Listině základních práv a svobod, hlavně v části předběžného řízení.
Práci policejních vyšetřovatelů kritizovali i obhájci a poukazovali na to, že vinou policistů, kteří mají chránit občany před násilím, jsou nevinní lidé - jako obžalovaní, ohroženi absurdně násilím dalším.
Všichni skinheadi na jednání 6. března uvedli, že se necítí být vini z žádného trestného činu, a že v uvedené restauraci inkriminovaný čas vůbec nebyli.
Obhájci usilovali o zproštění
Obhájci v závěrečné řeči shodně navrhli zprostit své mandanty obžaloby. Tvrdí totiž, že policejní vyšetřování ani dokazování soudu nepřineslo nezvratné důkazy, že se obžalovaní útoku na Romy aktivně zúčastnili. "Můj mandant byl pouze v baru Natali, odkud měli útočníci vyjít do Modré hvězdy," řekl například obhájce jednoho z obžalovaných František Klíma.
Státní zástupce navrhl tresty
Státní zástupce Josef Richtr navrhl celkem sedm nepodmíněných trestů v rozmezí dvanácti až osmnácti měsíců, dvanáct trestů s podmíněným odkladem na tři roky a pro čtyři skinheady, kteří byli v době útoku mladiství, trest veřejně prospěšných prací v délce nejméně tři sta hodin pro každého. Richtr ve své závěrečné řeči navrhl, stejně jako samosoudce, použít paragraf propagace hnutí směřujících k potlačení práv svobod občanů místo násilí proti skupině obyvatel, výtržnictví a poškozování cizí věci.
Státní zástupce zároveň odmítl znalecký posudek předložený zástupcem poškozených romů Jakubem Polákem, který potvrzuje střelbu do restaurace. Richtr nevyloučil, že otvor ve skle vstupních dvěří pochází z pistole, ale přiklonil se k verzi, že šlo o plynovou zbraň.
Jednání obžalovaných označil jako velice společensky nebezpečné konání organizované skupiny pachatelů, kteří s výkřiky Cikáni do plynu a Nic než národ přepadli romskou zábavu a hostům způsobili psychické a fyzické trauma.
Zástupce poškozených chce případ vrátit policii
Zmocněnec poškozených Romů Jakub Polák požádal soudce, aby vrátil případ zpět k došetření policii, protože jihočeské vyšetřovatele podezřívá z podjatosti a zneužití pravomoce veřejného činitele.
Za důkaz předložil svědectví strážníka, který během incidentu našel před sálem v Modré hvězdě prázdnou nábojnici z pistole. Ten ji předal policistům, ale ve vyšetřovacím spise není o nálezu ani zmínka. "Nejlépe, aby případ vyšetřovaly orgány činné v trestním řízení z jiného kraje," řekl Polák.
Polák zároveň předložil soudu dokumenty, které tři z obžalovaných usvědčují z členství v nacionalistickém hnutí Národní odpor. V dokumentech jsou fotografie hajlujících skinheadů a posudek znalce z ústavu politologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, který považuje například symboly vytetované na tělech obžalovaných za propagaci fašismu.
Obžalovaní se však k fotografiím odmítli vyjádřit s odůvodněním, že jde o materiály ze soukromého archivu a že tyto věci nesouvisí s obžalobou.
 Samosoudce českobudějovického soudu potrestal 21 z 23 obžalovaných skinů za rasově motivované násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, výtržnictví a poškozování cizí věci. Skupina v listopadu 1999 zaútočila na účastníky romské zábavy v Českých Budějovicích. (14. března 2001) |
 Samosoudce českobudějovického soudu potrestal 21 z 23 obžalovaných skinů za rasově motivované násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, výtržnictví a poškozování cizí věci. Skupina v listopadu 1999 zaútočila na účastníky romské zábavy v Českých Budějovicích. (14. března 2001) |
 Samosoudce českobudějovického soudu potrestal 21 z 23 obžalovaných skinů za rasově motivované násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, výtržnictví a poškozování cizí věci. Skupina v listopadu 1999 zaútočila na účastníky romské zábavy v Českých Budějovicích. (14. března 2001) |
