Násilí a brutalita provázely Jaroslava Svobodu po celý život. Každý problém byl zvyklý řešit pěstmi, lidé v jeho okolí se ho báli. Rány a kopance dobře znala i jeho přítelkyně.
Život s násilníkem se jí před rokem a půl stal osudným - Svoboda ji v opilosti ubil k smrti a tělo schoval doma do skříně mezi peřiny. Vrchní soud v Olomouci ho za to poslal do nejpřísnějšího žaláře na výjimečných čtyřiadvacet let.
Svoboda i jeho družka byli známými postavami olomoucké galerky. Bydleli v nechvalně proslulém „domě hrůzy“ v Přichystalově ulici, nikde nepracovali a jejich nejčastější kratochvílí bylo popíjení alkoholu. Lidé z jejich okolí vypověděli, že se v jejich bytě obvykle za den vypilo několik lahví vodky.
„Hodně se pilo. Pak mi Svoboda řekl, ať jdu usmažit filé, které má v ledničce. Když pak přišel do kuchyně, řval na mě, že si to takhle nepředstavoval. Hodil mi to na hlavu a začal mě bít, srazil mě k zemi a kopal do mě. Pak se mi nějak podařilo z bytu utéct a zavolat si sanitku,“ popsala u soudu žena, která se po Svobodově boku objevila několik dní po vraždě. To už bylo tělo její předchůdkyně zastlané mezi peřinami ve vedlejším pokoji.
Chlubil se, že má v posteli mrtvolu
Poté, co ženu zmlátil, šel Svoboda se svým známým do ložnice a mrtvolu mu ukázal. „Prostě odklopil víko, vytáhl několik peřin a já viděl, že tam leží tělo,“ řekl později policistům další z členů olomoucké galerky.
Detektivové se při skládání mozaiky osudného dne museli spolehnout hlavně na posudky lékařů. Svoboda totiž od začátku vyšetřování tvrdí, že si na vraždu nepamatuje, protože byl silně opilý.
„Pokud jsem ji zabil, nezabil jsem ji úmyslně a je mi líto, že je mrtvá,“ prohlásil u soudu. Podle zranění lékaři usoudili, že útočník do ležící ženy brutálně kopal a dupal po ní.
K výjimečnému trestu soudci sáhli také proto, že odborníci Svobodu označili za prakticky nenapravitelného. Když měl například soudní znalec z oboru psychologie zhodnotit, jaké jsou vyhlídky, že se Svoboda někdy napraví, použil slovo „pochmurné“.
Kariéru násilníka začal už na vojně
Vůbec první trest Svoboda dostal už na vojně, když praštil pěstí důstojníka, jehož rozkaz se mu nelíbil. Ve vězení tehdy strávil zhruba rok a půl.
V roce 2002 ho soud potrestal čtyřmi a půl lety vězení za další násilnosti. Tento trest si odpyká v rámci nového výjimečného odsouzení.
Podle odborníků se Svoboda běžně projevuje s naprosto nezvyklou brutalitou. Už v době, kdy vraždil, byl stíhaný za těžké ublížení na zdraví a pouhé dva dny před útokem krutě zbil muže a ženu, kteří v bytě také bydleli.
Krajský soud Svobodu za vraždu letos v únoru poslal do vězení na jednadvacet let. Státní zástupce však ve středu požadoval ještě přísnější trest, dokonce navrhl, aby soudci poslali vraha za mříže na doživotí.
„Pro uložení doživotního trestu nebyly splněny všechny zákonné podmínky,“ odmítl návrh předseda odvolacího senátu.
