Josefu Kukačovi z Kláštera u Nové Bystřice přidělil předloni staršího bratra Václava do opatrovnictví soud.
Místo toho, aby se obžalovaný o sourozence staral, nařizoval mu domácí práce. Když je bratr nesplnil, opakovaně ho bil.
"Devatenáctého ledna bratra nejméně dvakrát zasáhl pěstí do obličeje. Ten se udeřil o dveře do hlavy. Náraz mu způsobil zlomeninu týlní kosti a krevní výron, který způsobil otok mozku," uvedl v rozsudku táborský soudce Jiří Bernát.
Pražský vrchní soudu pak podle ČTK v odvolacím jednání v nepřítomnosti obžalovaného potvrdil zářijový rozsudek Krajského soudu v Táboře. Proti verdiktu už není odvolání.
Útočník nezavolal bratrovi lékaře
Po několika dnech invalida zemřel. Útočník totiž nesvéprávnému svěřenci nezavolal lékaře ani ve dnech, kdy viděl, že se jeho zranění zhoršují.
Kukače, který se přiznal, že bratra občas ztloukl, soud uznal vinným z trestných činů týrání svěřené osoby a ublížení na zdraví.
Soud: Na vině je i stát
Bernát sdělil, že na vině není jen obžalovaný, ale také státní úřady, které z minulosti věděly o násilných výpadech obžalovaného proti bratrovi i matce, ale nic neudělaly.
Soud dal najevo, že obžalovaný neměl nikdy dostat bratra do opatrovnictví, protože sám je inteligenčně na průměrné až podprůměrné úrovni.
"Obžalovaný s bratrem zle nakládal. Bylo to bezcitné příkoří," zdůvodnil rozsudek Bernát.
Senát ale uznal, že muž svého bratra těžce zranit nechtěl, přičemž smrt byla spíše důsledkem nedbalosti. Proto senát nepoužil trestní sazbu od pěti do dvanácti let vězení.
Pěstí jsem ho nebil, tvrdil útočník
Kukač přiznal, že občas bratra praštil, tvrdil ale, že se mohl zranit i sám. "Slovně jsem mu domlouval, aby mi pomáhal. Občas mi ujely nervy a pak jsem na něho vystartoval."
Obžalovaný ovšem odmítl, že by bratra někdy udeřil pěstí. Mluvil "pouze" o ranách otevřenou dlaní.
Soudu také na svou obhajobu řekl, že občas našel sourozence ležet v kůlně, kde se mohl poranit sám. Nakonec však sám uznal, že měl bratrovi zavolat lékaře. "Udělal jsem chybu," litoval před soudem.
