Nehoda se stala loni 8. března na operačním sále očního oddělení Pardubické krajské nemocnice. Jehla byla v nesprávném koši s odpadky, takže se nedalo čekat, že sanitářka při manipulaci s pytlem podstupuje takové riziko.
Následující den ji vrchní sestra informovala, že operovaný pacient měl HIV a ženě se zhroutil svět.
"Jako by spadla černá opona, byla jsem úplně paralyzována a nemohla nic dělat," líčila u pardubické pobočky krajského soudu Renata Š. a neměla daleko k slzám. I po roce je pro ni těžké o tom hovořit.
Celá rodina pak prožila týden hrůzy. Žena okamžitě podstoupila testy a ambulantní léčení na infekční klinice v Hradci Králové. Užívala lék Combivir, což je "dryák" s řadou nežádoucích účinků. Měla břišní křeče a byla schopná jen ležet a probírat se černými myšlenkami.
Vyšetření týden po události přineslo pozitivní zprávu: Renata Š. je HIV negativní. Tím ale potíže zdaleka nekončily.
Nemocnice nabídla dvacet tisíc až po žalobě
Sanitářka se vrátila do práce a tam se podle ní všichni tvářili, jako by se nic nestalo. To ji mrzelo, stejně jako nulová reakce na dopisy pro vedení nemocnice. Až později dostala oficiální omluvu od šéfů oční kliniky. Z pojistky nemocnice se také vyřešila náhrada přes čtyři tisíce korun za pracovní úraz.
Renata Š. podstoupila ještě psychiatrické vyšetření. To ale nezjistilo, že by utrpěla psychickou újmu. "Pojišťovna nechtěla platit víc, protože neměla bodové hodnocení újmy," konstatovala právní zástupkyně nemocnice Ludmila Rožnovská.
Z toho důvodu podala žena loni v listopadu prostřednictvím svého advokáta žalobu na 100 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu plus náklady řízení.
Teprve až na tento krok reagovala nemocnice nabídkou smíru za cenu 20 tisíc korun, což ale žalobkyně odmítla akceptovat. Na této sumě trvala Rožnovská i po pondělním jednání u soudu.
Malíř přišel o zakázku, manželé se rozvádějí
U soudu ale vyšlo najevo, že nešťastná událost s jehlou otevřela i další rány. Manžel Renaty Š., který se živí jako malíř obrazů, musel kvůli péči o ženu, její studující děti a domácnost přerušit práci. A přišel o zakázku.
"Naše manželství už předtím prodělalo krizový stav a tohle ho ovlivnilo. Po zjištění, že není HIV pozitivní, byla žena klidnější, ale vztah to narušilo. Od té doby to vůbec nefungovalo," popisoval muž.
Také žalobkyně líčila, že i přes dobrý výsledek léčby žila ona i její partner v nejistotě, zda se přece jen nenakazila. Nahlodávalo to jejich psychiku s přidaly se spory kvůli penězům. Před měsícem si nechala udělat další testy na HIV, opět s negativním výsledkem.
Na podzim se žena od manžela odstěhovala. Její právník Miroslav Hofmann neopomenul zdůraznit, že kdyby v době sepisování žaloby věděl, že se teď žalobkyně rozvádí, žádal by odškodnění ještě vyšší.
Soud nakonec přiřkl Renatě Š. požadovaných sto tisíc korun za velmi zásadní újmu, kterou si navíc nezpůsobila svou vinou. "Nejedná se o náhradu škody za zdravotní újmu, takže třeba otázka psychiatrického vyšetření pro stanovení míry je nepodstatná," podotkla soudkyně Hrdličková.
Nemocnice má platit také přes 20 tisíc nákladů za soudní řízení a práci advokáta. Podle Ludmily Rožnovské si nechá lhůtu na poradu o verdiktu a případné odvolání.
Mluvčí nemocnice Dušan Korel se nechtěl vyjadřovat k otázce, zda pracovní úraz se soudní dohrou vedl k nějakým změnám v nakládání s odpadem nebo dalším opatřením na očním oddělení. Žádný podobný spor podle něj v posledních letech nemocnice neřešila.
