Za syndrom ze Zálivu asi může očkování

  • 18
Potíže britských vojáků po návratu z Perského zálivu v roce 1991, obecně zvané syndrom války v Zálivu, vyvolalo patrně skutečně očkování před odjezdem. Hypotézu poprvé oficiálně podpořil armádní lékař. O jeho zprávě informuje podle agentury Reuters londýnský list The Times.

Zprávu vyhotovil podplukovník Graham Howe, klinický ředitel psychiatrické složky zdravotnických služeb britské armády v Německu, po prostudování případu bývalého svobodníka Alexe Izetta.

Svobodník trpí osteoporózou a akutní depresí, jejichž rozvinutí připsal Howe v nepublikované zprávě ze září 2001 "tajným" injekcím, které Izett dostával před plánovaným nasazením v Iráku.

Své závěry opírá Howe především o argument, že Izettova jednotka rozmístěná v Německu nakonec nebyla do Perského zálivu vůbec vyslána.

List v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že Britská služba pro válečné penze přiznala v červenci 2003 Izettovi padesátiprocentní invalidní důchod a ministerstvo obrany proti tomu neprotestovalo - přestože dosud vytrvale popírá, že by právě očkování mohlo být příčinou pozdějších zdravotních potíží veteránů ze Zálivu.

Britské úřady nikdy neuznaly souvislost mezi válkou v Perském zálivu v roce 1991 a syndromem, který se projevuje především bolestí svalů, chronickou únavou, depresemi, ztrátou paměti, nespavostí nebo dýchacími problémy.

Jako možné příčiny postižení uvádějí například početná silná očkování, jedovaté plyny nebo užití munice s ochuzeným uranem. Žádná z teorií se dosud vědecky nepotvrdila.

Na stejné zdravotní potíže si ovšem začali stěžovat i britští vojáci nasazení při loňské spojenecké vojenské operaci v Iráku. První čtyři z nich už krátce po ukončení hlavních bojů v Iráku loni v květnu oznámili, že chtějí kvůli tomuto syndromu zažalovat britské ministerstvo obrany.

Podle údajů Sdružení veteránů v Zálivu a jejich rodin je syndromem postiženo až pět tisíc britských vojáků nasazených v 1. válce v Perském zálivu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video