Tehdy šlo totiž prezidentovi doslova o život. "Stačilo opravdu málo a byli jsme všichni mrtví," oddechl si po přistání v Římě tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Challengeru prasklo přední sklo a letečtí experti se shodli, že prezident i s celou delegací mohli být vysáti obrovským podtlakem v desetikilometrové výšce ven.
"Arcibiskup Karel Otčenášek se v prudce klesajícím letounu modlil v jednu chvíli dokonce za naše životy," popsal atmosféru na palubě ministr Svoboda.
Výměna letounů se vleče
Z tristních poměrů častých poruch mohou armádní dopravní letectvo vytáhnout už jen dva nové stroje Airbus A-319 CJ. Na prvním se letci od 6. února teprve zacvičují, ten druhý obdrží letos v září.
"Všechno se to až neuvěřitelně vleče. Výměna zastaralých ruských letounů začala s velkým zpožděním. A téměř dvouměsíční skluz měla i certifikace airbusu. Nebýt toho, tak pan prezident cestoval do Japonska už v tomto novém letounu," říká velitel dopravní základny letectva Josef Bejdák.
Václavu Klausovi se chce po příletu do Česka osobně ještě na letišti omluvit za nepříjemnosti a vysvětlit mu příčiny potíží, které mu v Japonsku zkomplikovaly život. "Velmi nás to mrzí," přiznává Bejdák. - více zde
Složité opravy
Přestože plukovník nechce situaci v dopravním letectvu příliš komentovat, jeho následující věta leccos naznačuje: "Provoz letadel zajišťujeme jen díky neuvěřitelné obětavosti létajícího i technického personálu a obrovským finančním nákladům, které nás stojí stále častější nákup náhradních dílů."
Drahý je ovšem i provoz ruských letounů. Tak například Tu-154 spotřebuje za hodinu letu 5,2 tuny paliva, nový airbus jen něco málo přes dvě tuny.
Zatímco "tučko" je nutné při závadě na elektrické instalaci prohlédnout téměř píď po pídi a pracně zjišťovat, co se vlastně stalo, airbus to pilotům sám v okamžiku ukáže na displeji počítače.
Do Japonska za dva miliony
Co se tedy na letadle přesně porouchalo, bude jasné až po jeho důkladné prohlídce v Česku.
"Z Japonska s ním tedy posádka poletí bez pasažérů a v režimu takzvaného technického přeletu," vysvětluje velitel kbelské letecké základny Bejdák.
Kromě technické zastaralosti ruských strojů trápí letce i fakt, že "tučka" nemají na mezinárodních letištích servis. Základní náhradní díly tedy vozí i s opraváři s sebou.
A když pak chybí náhrada za obyčejný akumulátor, musí se – tak jako i v případě letu prezidenta Klause do Japonska – dovézt jiným vládním speciálem z Prahy.
Jeho let do Japonska a zpět vyjde zhruba na dva miliony korun. Pokud by prezident cestoval novým airbusem, nejspíš by se o žádných technických potížích ani nedozvěděl.
Místní firemní servismani by za pár okamžiků stihli výměnu vadných akumulátorů včetně důkladného prověření elektroniky letounu.
"Tučka" musí skončit
Výměna ruských strojů je podle mluvčího ministryně obrany Andreje Čírtka nutná i proto, že již nevyhovují mezinárodním normám, jež striktně letadlům určují strop hlučnosti i množství vypouštěných emisí.
Od příštího roku proto armádní "tučka" nesmějí přistávat na moderních letištích. "Od airbusů si navíc slibujeme, že nebudou mít zejména v prvních letech žádné technické potíže," doufá Čírtek.
