Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za Stalinovu krutost mohlo kornatění cév, naznačují odtajněné deníky

  12:29aktualizováno  12:29
Za zločiny stalinismu může z velké části kornatění cév v mozku komunistického diktátora. Tento postřeh si po Stalinově pitvě poznamenal jeden z jeho lékařů, jehož deníky byly po téměř šedesáti letech odtajněny. Na pulty ruských knihkupectví se zároveň dostávají údajné deníky strůjce stalinistického teroru Lavrentije Beriji.

Josif Stalin po své smrti v roce 1953 | foto: Profimedia.cz

"Při pitvě jsme objevili rozsáhlou aterosklerózu mozku. Vyvstává tak otázka, nakolik nemoc - která zjevně postupovala už řadu let - ovlivnila Stalinovo zdraví, jeho charakter a jeho činy," citoval z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova ruský list Moskovskij Komsomolec.

Mjasnikov byl jedním z doktorů, kteří byli v roce 1953 povoláni k smrtelné posteli komunistického despoty. Jeho deníky se vynořily na světlo světa teprve nyní a naznačují, že ve stalinistických čistkách a teroru mohlo kornatění mozkových cév sehrát významnou roli.

Stalinova nemoc

"Domnívám se, že Stalinova krutost a podezřívavost, jeho strach z nepřátel ... byla do velké míry zapříčiněna aterosklerózou mozkových tepen. V čele země stál v podstatě nemocný člověk."

Z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova

"Stalin možná už nedokázal rozlišovat mezi dobrem a zlem, prospěšným a nebezpečným, přípustným a nepřípustným, spojencem a nepřítelem. Charakterové rysy se umocňují a z podezřívavé osoby se stává paranoik," poznamenal si do deníku Mjasnikov.

Pochybnosti nad deníky šéfa NKVD

Lékařovy deníky se na veřejnosti objevily ve stejnou chvíli, kdy na pulty knihkupectví míří i údajné zápisky někdejšího šéfa sovětské tajné policie NKVD Lavrentije Beriji. Vydává je kontroverzní vydavatelství, které už má na kontě několik knih popírajících zločiny stalinismu, a neexistuje žádné potvrzení, že nejsou podvrhem.

Pokud by ale skutečně byly pravé, nabídly by historikům unikátní pohled do zákulisí nejužšího kruhu sovětských elit a mozkových pochodů jednoho ze strůjců stalinistického teroru. V textu prošpikovaném vulgaritami a klením je Stalin označován svojí revoluční přezdívkou Koba.

Lavrentij Berija se Stalinovou dcerou Světlanou, komunistický diktátor pracuje v pozadí

Lavrentij Berija se Stalinovou dcerou Světlanou, komunistický diktátor pracuje v pozadí

Deníky začínají v roce 1938, kdy si Stalin přivedl Beriju z Gruzie do Moskvy, aby mu pomohl při provádění tzv. Velké čistky. Berija se osvědčil, vyhoupl se do čela NKVD a stal se jedním z nejbližších Stalinových spolupracovníků.

Do historie se zapsal i jako sexuální predátor, který si do své rezidence nechal vozit ženy odchycené na moskevských ulicích. Údajné deníky ale vykreslují poněkud citlivější stránku jeho charakteru. "Mám rád přírodu a rybaření, ale kde na to mám nyní vzít čas?" posteskl si prý v roce 1943.

Stalinovy slzy

Uprostřed druhé světové války dorazil do Moskvy britský ministerský předseda Winston Churchill. Berija prý Stalinovi poradil, aby podezřívavého Churchilla opil, a tak od Britů dosáhl ústupků. "Koba mi řekl, že moje rada ohledně Churchilla se mu hodila. Churchill se prý opil a ztratil úplně přehled. 'Je dobré, když předem znáš slabosti svého nepřítele,' řekl nám potom Koba," píše se v údajných Berijových denících.

Šéf sovětské tajné policie NKVD Lavrentij Berija na oficiálním portrétu

Šéf sovětské tajné policie NKVD Lavrentij Berija na oficiálním portrétu

Churchill, Roosevelt  a Stalin na Jaltské konferenci v únoru 1945

Stalin na Jaltské konferenci v únoru 1945

Po vítězství ve Velké vlastenecké válce, jak Rusové konfliktu s hitlerovským Německem dodnes říkají, se Stalin podle deníků dokonce rozplakal. "Opět jsme strávili další večer s Kobou. (...) Byl naměkko a dokonce si musel utřít slzu," cituje Komsomolskaja Pravda část deníkových záznamů.

Komunistický diktátor a Berijův krajan Stalin zemřel na jaře 1953. Strůjce stalinistických čistek po jeho smrti prohrál boj o nástupnictví s Nikitou Chruščovem, byl za své zločiny zatčen a popraven.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.