Informační smog stojí i za současnou finanční krizí, píše Ivan Jemelka.

Informační smog stojí i za současnou finanční krizí, píše Ivan Jemelka. | foto: Alexandr Satinský, MF DNES

Za současnou finanční krizi může i informační znečištění

  • 6
Žijeme v informačním věku, a proto nynější finanční krize a informace spolu musí nějak souviset. Není vyloučeno, že jednou z příčin současných hospodářských problémů je informační znečištění, které dosáhlo kritické hranice.

U příležitosti vydání knihy rozhovorů, které umělecký vedoucí folklorního souboru Hradišťan Jiří Pavlica vedl s divadelníkem a spisovatelem Přemyslem Rutem, řekl Pavlica loni v říjnu v deníku MF DNES: "Je velmi důležité umět poznat, co je pro život podstatné a co ne. Převážná část informací je totiž jen informační smog, šum, balast a vršení zbytečností."
 
Podle novináře Davida Shenka je informační smog druh potenciálních informací, které pouze existují a nikdy nebudou využity. Toto "informační smetí" pouze obtěžuje a nic nepřináší. Ztěžuje využití cenných informací, které skrze mlhu zbytečností nevidíme. Shenk ve své knize Data Smog (1997) tvrdí, že lidstvo se nevyvíjí dostatečně rychle na to, aby zvládlo stále se zvyšující množství informací.

Když více není více

Uměleckou zkratkou pro vyjádření potíží s přemírou informací a nalézáním podstatného může být vyznání spisovatele Jana Krůty, které zveřejnil na svém blogu na Aktuálně.cz: "Přemýšlím o aktuálnosti. O tom, jak nakupuji hory novin a časopisů a nestíhám je číst. Pečlivě je štosuji. Po čase odvezu vše na chalupu a stane se zázrak. Jeden víkend mám čas. Zajímá mě skoro všechno. Dělám si výstřižky, zakládám. Deníky plné včerejších a předvčerejších aktualit vyhazuji rovnou. Po dvou hodinách už časopisy listuji, jako když přetáčím s prstem na tlačítku Forward. Všechny ty články byly děsně aktuální, ale ten bastard Čas vyhodil zadkem a změnil tyhle hory aktualit v informační smog. A já – vysavač informací – ochabuji. Sedím s nůžkami před altánem a při každém zvednutí hlavy mi pohled padne na větrem profoukaný románský kostelík z jedenáctého století."

více je méně

Informační smog nás ohrožuje tím, že naše vnímání zahltí přebytkem informací. Získat surové údaje v jakémkoli množství není problém. Problém je jejich kvalita a zpracování.

Informační smog nás dle odborníků ohrožuje tím, že naše vnímání zahltí přebytkem informací. Získat surové údaje v jakémkoli množství není problém. Problém je jejich kvalita a zpracování. Aby vystoupila z přítmí informačního smogu, útočí informace na naše smysly stále výraznějšími podněty. Nikdo ovšem nemůže předem vědět, jestli jakýsi údaj, jenž vystoupil z mlhy dat, je ten důležitý. Většinou je to tak, že samo se nabízí jen sdělení nevýznamné. Al Gore píše o "exformacích", považuje za ně kvanta informací existujících mimo naše vědomí a pokládá je za další formu odpadu.
 
Předloni získala titul bakalářky na Masarykově univerzitě v Brně Kateřina Černohlávková na základě studie o informační hygieně. Podle ní zahlcení informacemi vede k problémům s jejich tříděním, zpracováním a vyhledáváním. Paradoxně se tak vytváří dojem nedostatku. Informace jsou sice dostupné, ale není-li jedinec schopen je nalézt a využít, jako by pro něj neexistovaly. Zahlcení také způsobuje snížení citlivosti k vnímání obsahu. Zatímco množství dostupných informací neustále stoupá, naše mozková kapacita ani počet hodin v jednom dni se nemění.

Děti ztrácejí schopnost učení

Následky informačního přesycení mohou nejspíš trpět už i děti na základní škole. Například server Jablko poznání, věnující se školní výuce, varuje, že přesycení hotovými informacemi vede k pasivitě v poznávání. Nadbytek informací potlačuje fantazii, otupuje paměť a schopnost soustředit se. Do vědomí se ukládají poznatky bez výběru a třídění, což dětem zabraňuje vybírat si z množství informací to podstatné.

Úhrnem tedy přebytek dat může vést k nedostatečně ostrému vidění reality a ke slabému vědomí souvislostí.

a co děti

Nadbytek informací potlačuje fantazii, otupuje paměť a schopnost soustředit se.

Prakticky to dokládá poznatek publikovaný v časopise pro automatizační techniku Automa. Příčinou selhání obsluhy ve výrobních procesech - od drobných provozních závad až po závažné havárie -může být "paradox automatizace". Při nadměrné automatizaci totiž dochází k odtržení člověka od procesu, k zahlcení informacemi a ke ztrátě soustředění.

Loni v říjnu, na konferenci maloobchodníků a výrobců CIES Supply Chain 2008 ve Vídni, označil Peter Krause z německé společnosti Nextpractice za hlavní potíž při rozhodování manažerů nadbytek informací. Podle něj existují různé strategie, jak se vyrovnat s tím, že věci se zdají být příliš složité. "Jediná strategie, které v posledních letech věřím," svěřil se ovšem Krause, "je založena na intuici. Lidé totiž nejsou racionálními bytostmi."

V našem myšlení hraje zkušenost, morálka a charakter mnohem větší význam než analýza dat. Informace nemají v našem životě až tak velkou roli, jak se má obecně za to.

Bůh na burze nehraje

V roce 2001 získali George Arthur Akerlof, Michael Andrew Spence a Joseph Eugene Stiglitz Nobelovu cenu za ekonomii, konkrétně za přínos k analýze trhů s asymetrickými informacemi. Podle profesora politické ekonomie na univerzitě ve Warwicku Roberta Skidelskyho asymetrické informace znamenají, že někteří lidé vědí o čemsi víc než lidé ostatní. Žadatel o půjčku ví, že riziko je vysoké, avšak věřiteli poví, že je nízké. Věřitel, který nedokáže riziko posoudit, sáhne po investicích, jež slibují nejvyšší výnosy. Tento konkrétní model předpovídá, že banky budou přehnaně investovat do vysoce rizikových projektů s vysokými výnosy. Důsledek: asymetrické informace vpouštějí na úvěrový trh toxické půjčky.

jen bůh zná budoucnost

Kdyby jen jediný člověk měl dokonalé informace, nikdy by se nemohla vyvinout krize - někdo by vždycky ve správný čas udělil správné pokyny.

Ovšem vpravdě kardinální problém tkví v tom, míní Robert Skidelsky, že v reálném světě nemá dokonalé informace nikdo. Ti, kdo mají lepší informace, se sice snaží oklamat ty, kdo jsou informováni hůře, jenže beztak klamou sami sebe, když si namlouvají, že vědí víc, než kolik vědí doopravdy. Kdyby jen jediný člověk měl dokonalé informace, nikdy by se nemohla vyvinout krize - někdo by vždycky ve správný čas udělil správné pokyny. "Leč dokonale informovaný je pouze a jedině Bůh a ten na burze nehraje," praví Skidelsky.
 
Koncem loňského roku proběhl v Bruselu seminář Federace evropských asociací řízení rizik (FERMA), sdružující odborníky z pojišťovnictví. Představitelé FERMA se shodli, že složité kontrolní postupy - a tedy takto vytvořená kvanta nadbytečných dat - odvedly pozornost od významných informací, které obsahovaly skutečná rizika a pomohly vytvořit podmínky pro současnou krizi finančních trhů. Ředitelé FERMA uvedli, že podhoubí krize spočívá v nepochopení, jaká míra rizika se skrývá ve složitých finančních produktech a operacích. "Podstatou řízení rizik je znalost klíčových rizik a jejich aktivní ovlivňování, které je přirozeně nemožné, pokud nevíte, jaká rizika to jsou," řekla prezidentka FERMA, Marie-Gemma Dequae.

Patočkovy komíny

Pokud připustíme informační znečištění, můžeme začít hledat jeho míru a zdroje. Ekologický aktivista Jakub Patočka kdysi sugestivně napsal v Literárních novinách, že informační smog vypouští "tucty mediálních komínů". Snad, ale nejen. Ti, kdo vedou velké společnosti, jsou jenom lidé. I v myšlení manažerů se proto může odrážet fakt, že svět je zahrnován kvanty zpráv. A to zpráv hlavně špatných. Protože média jednoduše špatné zprávy upřednostňují. V pozadí trhu s informacemi stojí ovšem politici, velké podniky a další mocenské i zájmové skupiny. Ti všichni mají svůj podíl na vytváření informačního smogu, v němž nakonec sami ztrácí orientaci a přivádí svět do krize.
 


Video