Případ se stal v roce 2009. "Měli jsme neuvěřitelné množství odborných posudků, které se navzájem lišily," uvedl zlínský soudce Ivo Krinke.
Přestože případ hodnotily takové lékařské kapacity jako je například profesor Pavel Pafko, shodnout se nedokázaly. "Proto jsem postupně vyslechl všechny ty znalce, aby rozpory zdůvodnili a vypořádali se s nimi. I to je důvod, proč se případ tak vlekl," dodal soudce.
Pondělní rozsudek je pravomocný, nikdo se proti němu nehodlá odvolávat. Čtveřici obžalovaných lékařů, kteří od samého počátku vinu odmítali, přitom hrozilo až pět let vězení.
První lékař vřed neodhalil, další už ho nehledali
Tehdy třiatřicetiletá žena z Újezdce u Valašských Klobouk vyhledala lékařskou pomoc 2. května roku 2009, trápily ji bolesti břicha. Vyšetření ale neodhalila příčinu, ani když se v následujících dnech opakovala.
Týden po prvním vyšetření ženu převezli na chirurgickou ambulanci, kde ji prohlédla lékařka Klára Konečná.
Udělala rozbor krve a další testy, ale neposlala pacientku na rentgen břicha, přestože ji bolelo. "Příčinou potíží nemusela být náhlá příhoda břišní, ale i srdeční, plicní či neurologické potíže. Pacientka byla dušná, takže jsem měla podezření na infarkt a odeslala ji na interní oddělení," vypověděla u soudu Konečná.
Ani krevní hodnoty podle ní neukazovaly na to, že by byl stav pacientky akutní. Byly totiž hraniční.
Proto náhlou příhodu břišní, tedy prasklý žaludeční vřed, vyloučila. Žalobce argumentoval, že pacientka nutně potřebovala rentgenové vyšetření, které by jí zřejmě zachránilo život.
Všichni další lékaři se pak striktně drželi své specializace a vycházeli hlavně z toho, že prasklý vřed je jako příčina vyloučen.
Diagnoza zněla: potíže způsobené nedávným porodem
Žena se mezitím potila bolestí a přestávala mluvit. "Naše vyšetření ovlivnilo to, že náhlou příhodu břišní na chirurgické ambulanci vyloučili. Její srdce a plíce byly v pořádku," hájil se internista Michal Varga, který po konzultaci se svým zkušenějším kolegou Zbyňkem Šišlákem ženu odeslal na neurologii.
Tam se anabáze z chirurgie a interny opakovala. Rozdíl byl v tom, že lékařka Kateřina Lípová musela dvakrát neurochirurgické vyšetření přerušit, protože jí přivezli dva akutní případy s cévní mozkovou příhodou.
Pacientka s prasklým vředem tak seděla na židli a čekala. "Byla jsem na oddělení sama, nešlo to jinak," vysvětlovala u soudu Lípová.
Její konečná diagnoza pak zněla: potíže s páteří a hrudníkem způsobené nedávným porodem. Pacientka rodila před osmi měsíci, kromě batolete měla doma ještě dvaapůlleté dítě.
Lípová ženu poslala domů s tím, že ji bude za pár dní hospitalizovat. K tomu už ale nedošlo. Za dva dny doma upadla do bezvědomí. Záchranářům se ještě podařilo obnovit její životní funkce a převést ji do nemocnice.
Další pokus o její záchranu se už ale nepovedl. "Obžalobě se však nepodařilo prokázat, že vy lékaři jednali v rozporu s poznatky lékařské vědy," konstatoval soudce Krinke.
