Kromě přitažlivosti totiž na umělá kosmická tělesa působí i atmosféra Země, tlak přímého slunečního záření, tlak záření odraženého od zemského povrchu a samotné tepelné vyzařování planety.
"Pro běžný let družic postačí dosavadní znalosti," říká Ladislav Sehnal, který je duchovním otcem tohoto projektu, "avšak pro tělesa, která sledují Zemi v rámci dálkového průzkumu, pro přímé televizní vysílání z družic a pro meteorologii je zapotřebí znát polohu jejich dráhy s větší přesností."
Mimosa je zkratka
Družice Mimosa (zkratka z anglického označení MIcroMeasurements Of Satellite Acceleration) se tvarem blíží kouli o průměru 60 centimetrů. Ve skutečnosti ale jde o dvaceti šesti stěn, který má vážit šedesát kilogramů.
Získané údaje bude zachycovat stanice v Panské Vsi, která se osvědčila už při sledování českých družic Magion. Odtud půjdou do ondřejovské observatoře k dalšímu zpracování.
Životnost přístrojů je nejméně dva roky, ale Sehnal odhaduje, že by mohly fungovat až o dva roky déle.
Těleso vynese ruská raketa
Těleso vynese ruská raketa Rokot. To je původně vojenská mezikontinentální raketa označovaná v kódu NATO jako SS-19. Ta na oběžnou dráhu dopraví i další dvě tělesa - kanadské MOST k výzkumu hvězd a ruské St. Petersburg k dálkovému průzkumu Země.
"Náš mikroakcelerometr Macek letěl v minulosti už dvakrát," říká Sehnal, "poprvé v roce 1992 v ruské družici Resource F-1, podruhé na raketoplánu Atlantis o čtyři roky později. Shodou okolností ho tehdy zapínal astronaut John Blaha, který je českého původu."
A Radek Peřestý, který je technickým vedoucím projektu, dodává: "Družici vyrobila pražská firma Space Devices. Stála 45 milionů korun, které jsme dostali od Grantové agentury a Akademie věd v průběhu šesti let."
Vypuštění všech tří družic má stát 750 tisíc euro. "Jednáme o tom, aby větší podíl částky, která připadá na nás, byla uhrazena čerpáním z ruského dluhu," vysvětluje ředitel Astronomického ústavu Jan Palouš. "Přístroj Macek je špičkou v tomto oboru výzkumu. Podobný vyrábí pouze jedna francouzská firma."
 Astronomové informují o družici Mimosa. Ta bude z až 800 kilometrové výšky monitorovat atmosféru. Zleva Ladislav Sehnal, Jan Palouš, Radek Peřestý, 3. prosince 2001 |
