Podle poslance a bývalého ministra obrany Michala Lobkowicze měl však Grégrův resort firmě ZVVZ buď vysvětlit, že obchod s Íránem je nepřípustný, nebo měl okamžitě zařadit vzduchotechniku na seznam licencovaných položek a pak v klidu licenci této firmě neudělit. "Ministr Grégr porušil dlouholetou zásadu, že se firmám, které chtějí obchodovat s Íránem v jaderné nebo zbrojní oblasti, říká aktivně: Ne, nemůžete, není to vhodné," uvedl Lobkowicz. Speciální zákon, který vláda ve středu narychlo navrhla a který se týká zákazu jakýchkoli dodávek jen pro Búšehr, byl poslední možností, jak mohl kabinet kontraktu zabránit. Milevská firma už totiž byla připravena celý obchod spustit. Grégra kritizuje i šéf zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský: "Grégr proti vývozu nic neudělal. A stačilo málo a mohl zajistit, aby se licence vztahovala i na výrobek milevské firmy." Grégr by měl být podle Žantovského odvolán. "S výjimkou pana premiéra Zemana si to myslí snad všichni," řekl.
Naposledy se pro Grégrovo odvolání vyslovil prezident Václav Havel, když před několika dny probíral s premiérem Milošem Zemanem změny ve vládě.
Lobkowicz tvrdí, že Grégr nepříznivě ovlivňuje formování zahraniční politiky státu. "Ministr si dělá svou zahraniční politiku a vlastně nabádá firmy, aby šly do rizikových obchodů. To je nepřípustné." O Grégrově odvolání však premiér Zeman neuvažuje.
Mluvčí vlády Libor Rouček se včera navíc Grégra zastal: vláda si podle něho totiž nebyla dlouhou dobu vůbec vědoma možného zneužití elektrárny Búšehr k vojenskému jadernému průmyslu. "Zpočátku jsme neznali všechny souvislosti. Každá situace se vyvíjí a vláda až postupně při rozhovorech s americkým činiteli nebo i ministrem zahraničí Izraele dostala signály o možném zneužití elektrárny," prohlásil Rouček.
Američtí diplomaté však intervenovali u českých úřadů už před rokem a navíc o problému od stejné doby psaly zahraniční, ale i české noviny.