Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za případem HTT Tesla stojí BIS

aktualizováno 
Úřad vyšetřování nečekaně zastavil trestní stíhání podnikatele Miroslava Orla, který vlastnil podnik HTT Tesla vyrábějící špionážní radar Tamara. Podle vyšetřovatelů bylo obvinění proti Orlovi nepodložené a pravděpodobně i zinscenované. Tím, kdo před dvěma lety inicioval Orlovo trestní stíhání za údajné organizování daňových a celních podvodů v obchodech s naftou, byla Bezpečnostní informační služba.
Závěr vyšetřovatelů nasvědčuje tomu, že BIS použila v tomto případu nelegální praktiky. Z vyšetřovacího spisu plyne, že BIS chtěla znemožnit Orlovi, aby obchodoval s tamarou. Donutila proto Orlova bývalého obchodního partnera Václava Sekaninu, aby křivě svědčil a obvinil Orla z trestné činnosti v obchodech s naftou.

"Není žádný přímý či nepřímý důkaz proti Orlovi. Svědectví jeho obchodního partnera se ukázalo v plné míře nevěrohodné," řekl vyšetřovatel případu Luděk Salák.

Miroslav Orel byl na základě svědectví Václava Sekaniny zatčen 5. srpna 1998 a dva měsíce nato byla podniku HTT Tesla Pardubice odebrána licence na obchod s vojenským materiálem.

Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že pracovníci BIS shromažďovali kompromitující informace na Orla řadu měsíců, a když zjistili, že jeho bývalá firma Renegate obchoduje s motorovou naftou bez toho, že by platila státu daň a clo, snažili se přesvědčit tehdejšího šéfa firmy Renegate Václava Sekaninu, aby svědčil proti Orlovi. Dva pracovníci BIS kvůli tomu dokonce tehdy odjeli až do Chorvatska, kde se Václav Sekanina skrýval před hrozbou vlastního trestního stíhání za tyto daňové podvody. "Je třeba zdůraznit, že v průběhu vyšetřování se vyskytly indicie, které svědčí o tom, že BIS byla nejméně ve dvou případech za Václavem Sekaninou v Chorvatsku a vyvíjela činnost k tomu, aby se vrátil do České republiky a vypovídal proti Orlovi," uvedl vyšetřovatel v odůvodnění, proč zastavil trestní stíhání Miroslava Orla.

Úřad vyšetřování požádal ředitele BIS Jiřího Růžka o zproštění mlčenlivosti jednoho z aktérů celého případu, pracovníka BIS Martina K., ale Růžek to odmítl.

Ředitel BIS nevyhověl ani další žádosti vyšetřovatele o odtajnění celého spisu k případu Miroslava Orla. Růžek vyšetřovateli sdělil, že ve spisu jsou tajné údaje, které s vyšetřováním daňových podvodů Orla nesouvisí. Růžek se odmítá k případu vyjádřit i nyní, kdy usnesení vyšetřovatele nabylo právní moci. "Nebude to komentovat," tlumočila Růžkovo stanovisko jeho sekretářka.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a člen parlamentní komise pro dohled nad činností BIS Ivan Langer označil závěr případu za závažný a uvedl, že by se jím měla zabývat sněmovní komise na svém nejbližším zasedání.

"Je to jasný podnět k tomu, abychom se k tomuto případu opět vrátili a požádali ředitele BIS o vysvětlení," uvedl Langer.

Sněmovní komise pro BIS se Orlovým případem zabývala již jednou, v říjnu 1998, dva měsíce poté, co byl Orel na základě poznatků BIS obviněn a zatčen.

Orel totiž už tehdy z vazby v písemném rozhovoru pro MF DNES naznačil, že za jeho uvězněním stojí tajná služba. "Zatím neexistuje žádná indicie, která by signalizovala, že je trestná činnost páchána příslušníky BIS," oznámil tehdy po setkání s šéfem BIS předseda sněmovní komise Jan Klas. I Langer tehdy prohlásil: "Podezřelá činnost BIS mi z toho nevyplývá." Ivan Langer nyní uvedl, že obecný problém, který z celého případu vyplývá, je v tom, že členové komise nemají přístup do živých svazků BIS, a nemohou tak vlastně tajnou službu v plné míře kontrolovat. "Jsme odkázáni jen na informace, které nám BIS řekne. K případům, které se šetří a nejsou uzavřeny, se nedostaneme. Nemůžeme se tak přesvědčit o správnosti postupu a kroků BIS," uvedl. Langer tvrdí, že i když je tím činnost sněmovní komise významným způsobem omezena, sám neví, zda by poslanci měli mít do živých svazků přístup. "Zatím u mě argumenty pro přístup do živých svazků nepřevážily, ale pokud je pravda to, co se stalo v případu Miroslava Orla, je to signál k vážné debatě na toto téma," uvedl Langer.

I přes osvobozující verdikt vyšetřovatele zůstává Miroslav Orel ve vězení, protože byl mezi tím odsouzen za jiné případy, v nichž byl usvědčen z podvodů.

Orel byl odsouzen letos v únoru na devět let vězení za úvěrový podvod, když jeho někdejší firma Galaxie získala v roce 1994 od Agrobanky půjčku 48 milionů korun na privatizaci hotelu Dukla v Blansku, ale peníze využil Orel pro vlastní potřebu. Orel také připravil stát na daních o více než devět milionů korun, když v roce 1992 obchodoval s rumem.

Podnikatel Orel se stal středem pozornosti až koncem roku 1997, kdy se stal majitelem pardubického podniku HTT Tesla. Zpravodajské služby se začaly obávat, že Orel prodá špionážní radar Tamara do embargovaných zemí, jako jsou Irák či Libye. Na podezřelé aktivity pardubického podniku tehdy upozornila české úřady dokonce americká CIA. Po intervencích Spojených států začala BIS aktivity Miroslava Orla sledovat a výsledkem bylo obvinění Orla z podvodů v obchodech s naftou.

BIS před dvěma lety tvrdila, že zatčení Orla bylo pouze vedlejším produktem monitorování celkové situace kolem pardubického podniku.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.