Pořadem Příběhy železné opony provází Jaroslav Hutka.

Pořadem Příběhy železné opony provází Jaroslav Hutka. | foto: Česká televize

Za převaděčský chodník padl trest smrti

  • 19
Po komunistickém převratu našla odbojová skupina v Klatovech cestu na Západ. Brzy převedli prvního uprchlíka. Převaděčský chodník vedl šumavskými lesy. Tam se 8. dubna 1950 odehrála i osudná přestřelka. U soudu pak padl trest smrti a jedno doživotí. Dalších 12 lidí dostalo celkem 209 let vězení.

SPECIÁL: Příběhy železné opony

Za války někteří klatovští občané organizovali odboj. Byli mezi nimi i František Wiendl starší i mladší, Jan Štork, Jan Prantl, Josef Touš, či lékař Jiří Krbec. Po únoru 1948 se všichni znovu spojili k odboji, tentokrát proti komunistům. Dnes už žije jen František Wiendl mladší.

"Psali jsme po zdech hesla namířená proti komunistickému režimu. Bylo mi to tehdy jasné. Komunisté vyšli s puškami na náměstí. Proti komu měli ty pušky? No přece proti nám! Já měl přitom jiné zájmy. Bavila mne gymnastika a létání kluzáky," vzpomíná dnes František Wiendl.

Jednou z významných a respektovaných osobností byl v Klatovech lékař Jiří Krbec. I on se zapojil do odboje proti komunistické diktatuře. Rudé právo později "vtipně" uvede: "Dr. Krbec se skrýval pod maskou lidumila a výborného lékaře". Když v září 1948 zemřel Edvard Beneš, právě Krbec se Štorkem, Wiendlem a Prantlem píšou po městě protikomunistická hesla. Wiendl starší je však při tom zatčen.

Chodník na Západ vznikl náhodou
"Když byl otec zatčen, přijel za námi jeho známý pan Schneider a chtěl převést na Západ. Nechal jsem ho přespat a ráno ho zkusil převést Josef Touš, který sloužil jako vlakvedoucí. Jenže Schneider zřejmě nevydržel s nervy, neplnil pokyny a Touš odmítl nést odpovědnost. Tak jsem se rozhodl, že ho převedu sám. Cestu jsem nastudoval na mapě," vypráví Wiendl.

Oba muži dojeli vlakem do Nýrska, potom šli pěšky na Chudenín a mezi Červeným dřevem a Fuchsberkem k hranici. Přechod se podařil. Brzy následovaly další.

Jednou ale Wiendl převáděl skupinu s malým dítětem. Kojenec začal v kritickém úseku plakat a Wiendl přikázal zalehnout. Přechod se sice vydařil, ale zdržení se Františku Wiendlovi vymstilo. Zdržel se a tak ho v hraničním pásmu kontrolovala hlídka. Měl sice propustku, ale brzy ho prověřovali přímo u zaměstnavatele.

Mezitím Wiendl i další členové skupiny naváží spolupráci s agenty-chodci ve službách Západu. Předávají informace a plánují osvobození politických vězňů z klatovské věznice. Převádí. Wiendl tehdy dostal od agenta americké CIC Aloise Suttyho nabídku, aby doručil dopisy od západních letců, kteří emigrovali, jejich někdejším spolubojovníkům v celé zemi.

"Na motocyklu jsem tehdy objel celou republiku. Od Albrechtic přes Bratislavu do Třebíče. Asi tisíc kilometrů v kuse. Ale dopisy západních letců jsem předal," usmívá se dnes Wiendl.

Akce skončila přestřelkou
20. listopadu 1949 ožívá převaděčský chodník naposledy. Už když uprchlíky nakládali do auta, všimli si, že je někdo sleduje. Přesto se Wiendlovi a Prantlovi podařilo i poslední uprchlickou skupinu předat agentu Suttymu. Ten ji převedl přes hranice. Až poté byli Wiendl, Prantl a Krbec zatčeni. Prozradil je zrádce, nebyli dost opatrní. Na agenta Suttyho už se chystala další past.

"Na našem statku u Pocinovic jsme poskytovali Suttymu úkryt. V březnu 1950 přešel Sutty hranice a přivedl sebou majora Rachače, který měl v Praze nějaký špionážní úkol. Bylo smluveno, že dá znamení z Prahy, že je vše v pořádku, že pošle balík svých šatů. Balík sice došel, jenže ve skutečnosti byl Rachač prozrazen a zatčen. V noci před osmým dubnem obsadili lidé z StB a OBZ, tedy vojenského obranného zpravodajství naši usedlost. Nemohla proklouznout ani myš," vypráví Josef Touš.

Sutty přišel a nic netušil. Strhla se střelba. Na zemi nakonec ležel muž v uniformě s prostřeleným břichem. "Raněného příslušníka OBZ jsem sám vezl na ošetření. Příslušníci totiž nepřijeli s vozy až ke statku, aby nevzbudili pozornost, ale přišli pěšky. Zraněného příslušníka však určitě nezranil Sutty, zřejmě se postřelili navzájem. Po přestřelce jsem byl zatčen," dodává Touš.

Jeden verdikt smrti a 12 trestů na 209 let
Pak následovaly výslechy a vězení. "Výslechy byly velice tvrdé. Pak jsme se museli nazpamět učit výpovědi, jak to bývalo u těchto procesů. Jeden z vyšetřovatelů, jmenoval se Mareš, mi řekl, že se to mám naučit pořádně, abych nemektal, jak se to prý stalo u některých vysoce postavených kněží v jiných procesech," říká Wiendl.

Všichni zatčení byli obžalování z velezrady. Některým přibylo vyzvědačství, Alois Sutty, František Mika a Jan Prantl ještě dostali obžalobu z nedokonané vraždy. Alois Sutty dostal trest smrti a pokutu 10 tisíc korun. Dalších 12 lidí si mělo dohromady odsedět 209 let vězení.

"Vyšetřovatel Mareš mi říkal, že chcípnu v Jáchymově a poroste na mně mech. Zřejmě ho mrzelo, že jsem nedostal smrt. V Jáchymově jsem ale skutečně skončil. Fáral jsem na šachtě Eliáš. Trvalo to deset let. Chtěli jsme utéct, když jsme se probourali do staré štoly po těžbě stříbra, ale nepovedlo se to," říká Wiendl.

"Když se na to dívám dnes, nelituji ničeho. Šel bych do toho určitě znovu. Možná se chlubím, ale asi bych neváhal. Bylo to přece strašné svinstvo. A dnes, když víme víc, je to ještě patrnější," končí své vyprávění František Wiendl.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video