Ministři spravedlnosti EU včera schválili návrh, který v celé Unii učiní z podněcování k rasové nenávisti nebo z popírání genocidy trestný čin. Nové ustanovení se týká popírání holokaustu, ale už ne zločinů stalinismu, ač o to značně stálo Polsko a pobaltské země.
"Měli bychom ke stalinismu a nacismu přistupovat stejně," řekla mluvčí litevské delegace při EU Jurgita Apanaviciute, jejíž země vystupovala s největší rozhodností.
Ale právě tady se ukázalo, jak zásadní roli hraje zkušenost s komunistickým režimem. Některé staré členské státy, například Španělsko či Francie, odmítaly popírání komunistických zločinů mimo zákon postavit.
Podle diplomatů jsou důvodem mimo jiné obavy, že by se mohly vyrojit podobné požadavky týkající se dalších totalitních režimů, například režimu generála Franka ve Španělsku.
Ve Francii je pak vnímání komunismu jako takového výrazně vstřícnější než směrem dál na východ. "Také se odvolávají na to, že toto je zákon týkající se rasismu a xenofobie, takže komunismu se to netýká," řekl diplomatický zdroj.
Česko se ke čtyřem rebelům nepřidalo, ale ani nebylo proti. "Vždy jsme podporovali to, aby se v Unii zvýšilo povědomí o zločinech komunismu a aby byly vhodnou formou odsouzeny. Česká republika ostatně v právním řádu popírání těchto zločinů má," řekl mluvčí české delegace při EU Jan Vytopil.
Dodal, že Česko se s vědomím, o jak kontroverzní věc jde, rozhodlo podpořit kompromis. Tím je dodatečné odsouzení zločinů totalitních režimů včetně komunistického a úkol pro Evropskou komisi vypracovat na toto téma studii.
Zákon o rasismu a xenofobii se v rámci Unie řeší už šest let. Nyní ho jako předsednická země EU prosadilo Německo, které v tom vidí svou historickou odpovědnost.
