Do soudní síně se devadesátiletý Josef Scheungraber dostavil v tradičním tmavém bavorském obleku a rozsudek vyslechl s klidnou tváří. Podle obžaloby nařídil před pětašedesáti lety zabít víc než tucet obyvatel toskánské vesnice Falzana di Cortona.
Mnichovský soud mu nakonec prokázal vinu v deseti případech vražd a jednoho pokusu o ni. Tehdy pětadvacetiletý důstojník wehrmachtu přikázal svým vojákům zastřelit tři muže a jednu čtyřiasedmdesátiletou ženu. Dalších jedenáct civilistů nechal nahnat do nedaleké stodoly, kterou vojáci vyhodili do povětří.
Měl to být trest za útok italských partyzánů, při kterém zemřeli dva němečtí vojáci.
Nikdy jsem tam nebyl, tvrdí bývalý důstojník
Scheungraber, který v té době velel skupině inženýrů, všechna obvinění odmítá. Stále tvrdí, že nikdy ve Falzaně di Cortona nebyl a že měl pouze v nedalekém okolí na starosti opravu mostu, který zničili partyzáni.
Jeho obhájci v závěrečné řeči poukázali na to, že neexistuje přímý důkaz, který by prokázal jeho osobní provinění. Žaloba uznala, že nemá žádného svědka, který by mohl potvrdit důstojníkovu vinu. Opírá se o fotky z pohřbu dvou zabitých vojáků a výpověď jednoho bývalého vojáka, známého jako Eugen S.
Tomu prý v roce 1970 Scheungraber řekl, že nemůže odjet do Itálie, kvůli "něčemu, co se stalo během druhé světové války a při čem vyletěl do povětří tucet lidí".
Jediný svědek, který přežil masakr v Falzaně di Cortena, byl Gino Massetti. "Slyšel jsem křik a pak najednou nic," řekl u soudu muž, kterému bylo při osudné události patnáct let. Identifikovat Scheungrabera nedokázal.
Už v roce 2006 dostal Scheungraber ve své nepřítomnosti u italského vojenského soudu doživotí. Německo ale své občany bez jejich souhlasu nevydává. Bývalý důstojník wehrmachtu žil desítky let jako spořádaný a svobodný občan v bavorském městě Ottobrunn, kde byl i členem městské rady. Rád se zúčastňoval pochodů veteránů a nedávno obdržel ocenění za služby městu.
