Tchajwanští a singapurští vyšetřovatelé se tak ani po mnoha měsících nedokázali sjednotit na příčině havárie.
Rada letecké bezpečnosti tchajwanské vlády řekla, že její příčinou může být to, co dělala posádka letadla. Svou roli sehrál i prudký vítr a déšť před tajfunem. Podle zprávy posádka plně nevyužila dostupných informací poskytovaných letištěm a situaci tak neměla pod kontrolou.
Ve zprávě singapurských vyšetřovatelů se naopak uvádí, že "kritickou roli" při katastrofě sehrály závady na tchajpejském letišti.
"Nedostatky ve značení startovací a pojížděcí dráhy, špatná světla a signalizace" prý přispěly k chybě posádky. Stroj přitom odstartoval z uzavřené runwaye.
Tchajwanská strana míní, že sice infrastruktura letiště neodpovídala mezinárodním normám, ale že se její přímý vliv na neštěstí neprokázal.
Letecké neštěstí
Boeing 747-400 singapurských aerolinií směřující do amerického Los Angeles se 179 pasažéry a dvacetičlennou posádkou na palubě se zřítil 31. října 2000 krátce po startu na tchajpejském letišti.
|
BILANCE NEHODY |
|
Třiaosmdesát mrtvých |
Při katastrofě bylo přes padesát dalších lidí zraněno těžce, 44 lidí z neštěstí vyvázlo jen s lehkým poraněním nebo se jim nic nestalo.
Piloti, kteří nehodu přežili, nadále pracují pro singapurské aerolinie, od osudného dne však už letadlo neřídili. Do incidentu byly tyto aerolinie považovány za jedny z nejbezpečnějších na světě.
 Hasiči u trosek Boeingu 747-400 singapurských aerolinií, které se za bouře zřítilo na letišti v Tchaj-peji, 31. října 2000 |
