Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za ochranu z nebes Česko zaplatí 155 milionů ročně, peníze se ale vrátí

  11:39aktualizováno  11:39
Za účast v unikátním projektu speciálních průzkumných a řídících letounů AWACS, které prakticky každý den startují k ochraně vzdušného prostoru nad Evropou, zaplatí Česká republika 155 milionů korun ročně. Peníze putují na modernizaci i provoz flotily letounů s charakteristickou kruhovou radarovou anténou na hřbetě.

Letoun AWACS | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

"Podílíme na rozvoji unikátní schopnosti, která posiluje nejen celkovou obranyschopnost a akceschopnost NATO, ale také bezpečnost naší země a její postavení jako odpovědného a spolehlivého člena Aliance," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra na úvod třídenního zasedání správní rady projektu, které v těchto dnech hostí Praha.

Česká republika se připojila s sedmnácti spojencům, kteří flotilu letounů společně provozují, zhruba před rokem. Česká armáda má v současnosti v programu čtyři zástupce. Na domovské základně v německém Geilenkirchenu působí pilot, navigátora, řídící střediska na palubě radarového letounu a operátor systému. Pro službu na palubách speciálních letounů se pak připravují další čtyři čeští vojáci.

Český podíl na financování administrativy programu a modernizace činí podle ministerstva obrany 1,2 procenta, což představuje asi 65 milionů korun. Dalších 90 milionů korun ročně pak jde na provoz letounů a jejich nasazení. Podle ministerstva ale program účastnickým zemím garantuje prakticky stoprocentní návratnost vložených financí díky zapojení domácího průmyslu do projektu. O účasti českých firem už proběhlo několik jednání zapojit by se měly už letos, uvedlo ministerstvo.

První český pilot letounu AWACS major Milan Vojáček v kokpitu letounu

První český pilot letounu AWACS major Milan Vojáček v kokpitu letounu

Letouny AWACS tankuje za letu

Letouny AWACS tankuje za letu

Navigátor AWACS – kapitán Jindřich Sněhota

Navigátor AWACS – kapitán Jindřich Sněhota

Speciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.

Loni byla celá flotila letounů v extrémně vysokém operačním tempu. Stroje hlídkovaly nad Afghánistánem a několik měsíců nepřetržitě brázdily nebe nad Libyí. Dosud největší operací, do níž se letouny AWACS zapojily, bylo střežení území USA po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy. Sedmnáct letounů tehdy několik měsíců nepřetržitě sledovalo americké území.

Program vzdušného systému včasné výstrahy a řízení (NAEW&C) vznikl už v sedmdesátých letech minulého století. S konceptem vytvoření zvláštní letky speciálních letounů včasné výstrahy AWACS, která by posílila obranu vzdušného prostoru NATO před státy Varšavské smlouvy, přišli vojenští stratégové Aliance v roce 1978. Kromě vojenských operací a ochrany vzdušného prostoru nad Evropou bývají letouny často nasazovány i pro zajištění bezpečnosti během významných událostí, od vrcholných schůzek státníků až po olympijské hry.

Na palubě Boeingu E-3A

Obvyklá mise trvá zhruba devět hodin, výjimkou nejsou ale ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co se v oblasti pohybuje. Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí.
Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar.
V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních, kterou posádka sleduje, a pak pomocí počítače skládá celkový radarový obraz.
V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.