Na další ženy zase vykřikoval vulgární výrazy, plácal je po zadku a sahal jim pod sukně. Obtěžovat je přestal, až když napadené začaly křičet, nebo když ho vyrušilo projíždějící auto či náhodní chodci.
Soudní znalec vysvětloval mužovo jednání poruchou osobnosti spojenou se sexuálním infantilismem. Jeho intelekt označil "za snížený do pásma slaboduchosti".
Obviněný nejprve svou vinu popíral. Tvrdil, že jednání, které mu obžaloba klade za vinu, se dopustil pouze vůči jedné z poškozených žen.
Zato hned třikrát. "Proč? Líbila se mně," vysvětlil. Později ale připustil, že i další ženy mohou mít pravdu, když ho usvědčují ze stejných činů, a na chodbě před soudní síní se jim omluvil. K omluvě ho donutila jeho advokátka.
Ta pro svého klienta navrhla - ve shodě se státním zástupcem - trest v dolní hranici trestní sazby a ochrannou ambulantní sexuologickou léčbu.
Tu označil za nezbytnou také soudní znalec. "Když se obviněný léčbě podrobí, nebezpečí recidivy se sníží na přiměřené minimum," uvedl znalec.
Soudkyně Radomíra Veselá návrh akceptovala. Vina obžalovaného je podle ní zřejmá. "Usvědčovaly ho poškozené, o jejichž věrohodnosti nemá soud nejmenší pochybnosti."
