Uprchlíci po vylodění v Řecku (28. listopadu 2015)

Uprchlíci po vylodění v Řecku (28. listopadu 2015) | foto: Reuters

Za neplnění kvót členy EU netrestejme. Schengen je v sázce, míní eurokomisař

  • 171
Běžence si po Evropě i přes schválené kvóty přerozděluje jen devět z 28 členských států Evropské unie. V Berlíně to uvedl eurokomisař Dimitris Avramopulos s tím, že ho postoj ostatních zemí rozčiluje. Úkolem Evropské komise však podle něj není takové země trestat, ale naopak je motivovat.

„Na evropské úrovni jsme přijali opatření pro řešení uprchlické krize a nyní je na členských státech, aby je uskutečnily. A jsem velmi zklamaný z toho, že jen devět z 28 členských států se zapojilo do systému rozdělování běženců. Postoj mnoha členských zemí mě rozčiluje. Ale Evropská komise tu není od toho, aby někoho trestala,“ řekl Avramopulos.

Z některých členských států EU zaznívají hlasy, že by se měl omezit přístup k penězům z evropských fondů pro země, které uprchlické kvóty odmítají, jakou je i Česko. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil rakouský kancléř Werner Faymann (více zde).

Podle Avramopulose by sice bylo snadné zahájit správní řízení s členskými státy pro neplnění dohod, jakýkoli trest by však podle něj nijak nepřispěl k řešení problému s běženci. „Proto je podle mě důležitější přesvědčit ty země, aby začaly spolupracovat,“ řekl eurokomisař.

Eurokomisař pro vnitřní záležitosti také varoval, že krize ohrožuje výsledky uplynulých padesáti let evropské integrace. „Evropský proces je v sázce. A my musíme ochraňovat to, čeho Evropané dosáhli za posledních pět desetiletí.“

„Nejviditelnějším příkladem evropské integrace je odstranění hraničních kontrol v schengenském prostoru. A Schengen je nyní zpochybňován. To nesmíme dovolit, za každou cenu ho musíme zachránit. Jinak bude naše generace v budoucnu kritizována za to, že neubránila evropský sen,“ míní Avramopulos.

Česko pohraniční stráž podporuje

Česká republika podporuje vyslání evropské pohraniční stráže do států na kraji schengenského prostoru i bez jejich souhlasu.

My prostě nemůžeme být rukojmími zemí, které leží při vnější schengenské hranici, neplní si nebo si nemohou plnit své povinnosti z nějakého důvodu. Tady musí existovat pojistka," uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

O opatření budou jednat na své schůzce i zástupci zemí Visegrádu. Stráž by podle premiéra monitorovala migrační tok v hraniční zemi a její kapacitu zvládat situaci. A na případné zhoršení by pak upozorňovala.

Bez „kontroverzních řešení“ není údajně možné migraci regulovat. Premiér podotkl, že v Řecku zatím stále nefungují všechny hotspoty a zemí proudí uprchlíci bez registrace.

Větší podporu EU - a to i finanční - by si podle Sobotky zasloužily země, které se snaží příliv uprchlíků zvládat. Jmenoval Makedonii.

K navyšování kvót podle něj není důvod. „Nemá cenu, abychom vršili nové a nové závazky a pak se ukázalo, že nikdo nic nedělá,“ řekl Sobotka.

Avramopulos je přesvědčen, že pro vyřešení uprchlické krize je třeba oživit ducha evropské spolupráce. „Bohužel vidíme, jak posiluje populismus, xenofobie a nacionalismus. To všechno ohrožuje celý projekt evropské integrace.“

Jakékoliv řešení ochrany hranic bude bolet, míní Tusk

Migrace bude tématem unijního summitu, na němž budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek odpoledne debatovat také o návrzích z tohoto týdne.

Jejich součástí je kontroverzní návrh Evropské komise, aby nově vzniklá celoevropská pohraniční stráž mohla zasahovat na území členského státu i bez jeho souhlasu (více zde).

Pokud země Evropské unie návrh odmítnou, budou muset najít jiné, ale nejspíš stejně bolestivé řešení. Před schůzkou osmadvacítky to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.

Tuto myšlenku budou muset členské země „analyzovat“, upozornil Tusk. S návrhem mají problém například Poláci, své výhrady dalo najevo třeba i Slovensko a Řecko.

„Ale Evropa nesmí zůstat zranitelná ve chvíli, kdy členské země Schengenu nejsou schopny efektivně chránit jeho vnější hranice. Pokud odmítneme návrh komise, budeme muset najít jiné, obávám se stejně bolestivé řešení,“ varuje Tusk.

V úterý prezentovaný plán komise předpokládá, že by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontexu k dispozici 1 500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní.

Týmy by mohly působit i bez souhlasu dotčené země, v současnosti tedy například Řecka. To v minulých měsících příliv uprchlické vlny příliš nezvládalo.

O pomoc přitom Atény požádaly až ve chvíli, kdy diplomaté v Bruselu začali zvažovat možnost řeckého odchodu ze schengenského prostoru (více zde).

Součástí balíku návrhů komise je také zvýšení prostředků, které se na ochranu hranic vynakládají, či změna schengenského hraničního kodexu, jež by umožnila znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video