Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za nelegální držení zbraně bude hrozit až osm let vězení

  1:32aktualizováno  1:32
Po nedávných tragédiích přemýšlejí Češi i Němci, jak zabránit v přístupu ke zbraním šíleným střelcům. Už od příštího ledna budou výrazně přísnější tresty pro lidi, kteří nelegálně vlastní střelnou zbraň. Padají i návrhy, aby se nesměly prodávat brutální počítačové hry.

Pistole, kterou Tim Kretscher zastřelil 15 lidí. | foto: Reuters

Zhruba tři stovky lidí se přišly v sobotu dopoledne naposledy rozloučit s pětadvacetiletou dívkou a jejími rodiči, kteří byli minulý týden zastřeleni na oslavě narozenin v Petřvaldu. Vrah zabil nejen bývalou partnerku, ale i její rodiče a současného partnera. Poté spáchal sebevraždu.

Nejspíš to však nebyl poslední podobný pohřeb. Psycholog Jiří Jelen v rozhovoru pro iDNES.cz dokonce varuje, že podobných činů bude přibývat, protože ty předchozí plus násilné filmy vybízejí některé "narušené jedince" k nápodobě.

Tři dny po Petřvaldu zastřelil patnáct dětí a učitelů bývalý student v německém Winnendenu. V Česku se ve škole zatím nestřílelo. Experti proto řeší otázku, jak podobným střelbám zabránit. Nejvíce má pomoci přísnější trestání pouhého držení nelegální zbraně. Počítá s ním nový trestní zákon ministra Pospíšila. Objevují se i další návrhy.

Bývalý instruktor Střední policejní školy v Praze Pavel Černý navrhuje změnou zákona prakticky znemožnit získání českého zbrojního průkazu cizincům mimo země NATO a EU. "Platí to tak třeba ve Švýcarsku. Žadatel o zbrojní pas musí předložit čistý trestní rejstřík. Těžko se však ověřuje pravost takového dokumentu, vydaného třeba v zemích bývalého Sovětského svazu," vysvětluje Černý. Vrah z Petřvaldu byl Makedonec a měl pistoli načerno, ale preventivně by podle Černého takové opatření přesto pomohlo.

Jak proti masakrům

Návrhy expertů z Česka i Německa

zpřísnit tresty u soudu za držení nelegálních zbraní
vyhlásit stálou "zbraňovou amnestii"
– lépe kontrolovat vstup do škol
přijmout víc školních psychologů
přestat prodávat brutální počítačové hry dětem
zavést nový psychologický test
ztížit více přístup ke zbrojnímu pasu cizincům

Němci zase řeší, jak kontrolovat, zda si držitelé legálních pistolí zbraně hlídají, protože mladík z Winnendenu ji ukradl otci. Až do léta běží v Česku výjimečná "zbraňová amnestie". Každý může beztrestně odevzdat na policii nelegální pistoli nebo pušku, kterou má někde doma. Amnestie má ohlas a scházejí se stovky zbraní. Podle Černého by pomohlo, kdyby platila pořád. Policejní mluvčí David Kubalák se stálé amnestii nebrání, ale podle něj se nejprve musí změnit zákon.

Rizikové počítačové hry

V Německu se po školní střelbě objevily podle veřejnoprávní stanice DeutscheWelle i hlasy, aby se některé počítačové hry neprodávaly dětem. U mnoha školních střelců totiž počítačové "střílečky" policie našla při domovní prohlídce.

"Už dnes mají hry nálepku, od kolika let si je děti smějí pouštět. Ale je to jen doporučení. Záleží na rodičích, co dětem koupí, i když jsem zažil i prodavače, kteří dítěti brutální hru odmítli prodat," říká redaktor herního serveru bonusweb.cz Michael Mlynář.

Před čtyřmi lety řádil v Česku sériový vrah Viktor Kalivoda a ten měl legální zbraň. Před týdnem se v průzkumu agentury GfK vyslovilo 65 procent lidí pro to, aby se i cesta k legální zbrani nějak ztížila. Pětina lidí by je civilistům sebrala úplně.

Politici je asi nevyslyší. Černý i poslanec Jan Vidím se stavějí proti tomu. "Současný zákon považuji za dostačující. Například navrhované povinné psychotesty pro žadatele považuji za buzeraci. Žádný psychotest neodhalí předem jednorázový zkrat," míní Vidím.

Podle Černého kriminalita v zemích, jako je Německo a Velká Británie, které přístup ke zbraním lidem ztížily, neklesla. Vidím však psychotesty možná podceňuje. V Německu se po středeční střelbě ve Winnendenu stal hvězdou psycholog Jens Hoffman z Darmstadtu. Tvrdí, že sestavil psychologické vyšetření, které budoucího školního střelce odhalí předem - a není to nic složitého.

Vychází i z minulosti zkoumaného. Hoffman například zjistil, že všichni pozdější střelci měli předtím na kontě drobné delikty s prvky násilí. "Všichni mluvili o sebevraždě, chlubili se spolužákům, že mají zbraň, či ji rovnou přinesli do školy. Měli zálibu ve videohrách," uvedl Hoffman v tiskové zprávě na stránkách své univerzity.

Celá studie bude zveřejněna v dubnu. Pokud díky ní psychologové někoho odradí od činu, bude to přelom.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.