Za největší přehradu světa zaplatil Peking čtyřikrát víc, než odhadoval

Čína vyčíslila celkové náklady na vodní dílo Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang na téměř 652 miliard korun. To je více než čtyřnásobně víc, než chtěl Peking na stavbu největší přehrady světa vynaložit. Kvůli stavbě vodního díla, které pojme 54 Orlíků, stát přestěhoval 1,3 milionu lidí.

Největší přehrada světa Tři soutěsky pojme 54 Orlíků | foto: Profimedia.cz

Obří suma nahrává kritikům projektu, kteří mimo jiné varovali, že nebývale rozsáhlá stavba překročí rozpočet. Další obavy vyvolal ekologický a sociální dopad stavby, jejíž projekt se zrodil před téměř 20 lety. Když byl v roce 1992 oficiálně schválen, měl stát 57 miliard jüanů, v přepočtu 8,35 miliardy dolarů.

Celkové náklady v domácí měně dosáhly 254,2 miliardy jüanů, jen infrastruktura stála téměř 185 miliard. Jsou v tom zahrnuty náklady na výstavbu hráze, gigantické plavební komory, aby přes hráz mohly projíždět lodě a také 26 generátorů na výrobu elektřiny.

Poslanci byli proti a to se nestává

Nalézt domovy pro přestěhované lidi stálo dalších 69,3 miliardy jüanů. Agentuře Nová Čína to sdělil Lu Čchun, místopředseda výboru pro výstavbu Tří soutěsek.

TŘI SOUTĚSKY ZBLÍZKA

Prohlédněte si přehradu v infografice

Když návrh výstavby přišel ke schválení do čínského parlamentu, který zpravidla vše odsouhlasí, hlasovala proti němu nebo se zdržela hlasování třetina poslanců. Nesouhlas to byl bezprecedentní.

Tři soutěsky jsou největší hydroelektrárenské dílo na světě. Čínští představitelé projekt hájí tím, že zabrání záplavám, které si braly oběti na životech, zajistí energii opomíjenému vnitrozemí a sníží emise znečišťujících plynů. - o dostavbě elektrárny si přečtěte zde

Hospodářství na úkor ekologie

Gigantická přehrada je vodou na mlýn kritikům hospodářského růstového modelu, který Čína spustila s hospodářskými reformami před třemi dekádami. Kritikům se nelíbí, že je hospodářský růst prioritou, zatímco ekologické a sociální otázky zůstávají opomíjené.

Kritické hlasy vyvolávají i dramatické změny v místních ekosystémech, které budou mít nepředvídatelné následky. Rizikem je, že se obrovská nádrž promění v jímku na splašky a průmyslové znečištění a zanese se bahnem.

Ozvaly se hlasy také proti korupčnímu potenciálu, který tak gigantický projekt vyvolává. Jeho základy Čína položila v roce 1994 a již tehdy se celkový účet odhadoval na 100 miliard jüanů. Když byla v roce 2006 hotova hráz přehrady, celkové náklady se již odhadovaly do 180 miliard.

TŘI SOUTĚSKY V ČÍSLECH

- Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2309 metrů dlouhá.
- Vodní plocha zabírá 1084 kilometrů čtverečních.
- Nádrž pojme až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů největší české přehrady Orlíku). 
- Na stavbu přehrady se spotřebovalo 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 354 000 tun betonářské oceli.
- Na stavbě pracovalo 250 tisíc dělníků.
- Současný výkon elektrárny je 18 460 megawattů, což je devětkrát více než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.
- Pod vodou z přehrady zmizelo 13 velkoměst a 140 měst, přes 1300 vesnic a tisíce archeologických památek.

- Asi 1,3 milionu lidí bylo přestěhováno většinou do etnicky odlišných a méně úrodných oblastí.                                    autor: ČTK