"Už od druhé světové války je v Norsku velký odpor k trestu smrti i dlouholetým žalářům," řekl iDNES.cz norský novinář Yngvar Brenna ze serveru Norge.cz. Podle něj se proti tvrdším trestům staví velká část veřejnosti a Norsko je také známé prosazováním zákazu trestu smrti v zemích, kde ještě absolutní trest mají.
Útoky v NorskuVÝBUCH: Zdemoloval vládní budovy a zabil 7 lidí |
Zda poslední tragedie změní tento názor Norů a také zákony severské země, lze prý nyní těžko usuzovat. "Myslím, že je ještě brzo na hodnocení nálad veřejnosti, ale je možné, že se ozvou hlasy volající po zavedení tvrdších trestů," myslí si Brenna.
Muž je přitom obviněn nejen z vražd na mládežnickém táboře vládní strany na norském ostrově Utoya nedaleko Osla. Policie ho spojuje i s pumovým útokem v centru Osla, který se odehrál o několik hodin dříve a při kterém zemřelo sedm lidí. Policisté ale údajně pracují i s vyšetřovací verzí, že za útoky stálo více lidí.
V internetových debatách prý Breivik projevoval jasné nacionalistické názory a ostře kritizoval názory o možném soužití lidí z různého kulturního prostředí. Nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci vyjadřovali strach z vlivu islámu.
Účastníci mítinku na ostrově Utoya, které mladý Nor postřílel, patřili k mládežnické větvi vládnoucí Dělnické strany, která je ale v Norsku levicově zaměřená.
Maximální norský trest patří v Evropě k těm nejnižším. Země Evropské unie, které v zákoně nemají trest smrti, mohou posílat zločince do vězení na mnohem delší dobu, řada z nich i na doživotí.
Před severským extremismem varoval i autor Milénia
Anders Behring Breivik sám sebe sice označuje za nacionalistu, podle serveru televize BBC je to ale spíše pravicový extremista. Norská bezpečnostní služba upozornila už dříve na to, že loni přibylo aktivit pravicových extrémistů a že tento trend bude pokračovat i letos.
V Norsku podle její zprávy hnutí není silné a chybí mu vůdce. Dle kruhů, které sledují aktivity neonacistů, sice norská krajní pravice v minulosti několik útoků spáchala, ale historicky je to malá komunita.
K expertům na extremismus se dá řadit švédský spisovatel Stieg Larsson, autor detektivní trilogie Milénium. Po vzmachu násilností motivovaných neonacismem založil v polovině 90. let publikaci Expo zaměřenou proti rasismu a extremismu.
Norskou neonacistickou scénu sice on sám hodnotil jako zmatenou a neorganizovanou, od jeho smrti v roce 2005 ale prošla radikálně změnou a posílila.
Šílení střelci řádí hlavně v USA
Případy hromadných vražd střelnou zbraní se stávají nejčastěji v USA, kde za ně také soudy často udělují absolutní trest. Nevyhýbají se ale ani dalším zemím. V březnu 1996 například zastřelil ve škole ve skotském Dunblane Thomas Hamilton 16 dětí ve věku od pěti do šesti let a jejich učitelku. Poté se sám zabil.
Oslu se vyhněteVelvyslanectví ČR nedoporučuje českým občanům v nejbližších dnech do uklidnění situace navštěvovat centrum Osla a vyzývá všechny návštěvníky důsledně dodržovat pokyny policie. Velvyslanectví také zřídilo nouzovou linku pro české občany, jejichž rodinní příslušníci se neozývají z Norska. Dostupná je na čísle 0047-9261 1283 |
Jen měsíc poté mentálně postižený Australan Martin Bryant (28) v tasmanském Port Arthuru postřílel 35 lidí. Později byl odsouzen k doživotí. V dubnu 2002 pak na gymnáziu v durynském Erfurtu zabil devatenáctiletý bývalý žák školy Robert Steinhäuser 16 lidí a pak sebe. Během amoku postřílel pistolí 13 dospělých pracovníků školy, převážně učitele, dále dva školáky a jednoho policistu.
Poměrně nedávným případem - ze srpna 2010 - je případ šíleného střelce v Bratislavě. Osmačtyřicetiletý muž zde zastřelil sedm lidí, dalších 15 zranil a pak spáchal sebevraždu. Střelec nejdříve v bytě usmrtil tři ženy, muže a dvanáctiletého hocha, poté před vchodem do panelového domu zastřelil chlapcova otce. Při následné palbě mezi panelovými domy zabil zřejmě náhodně další ženu, která vyšla na balkon. Motivem činu mohly být sousedské spory.
