"Trest je směšně nízký," řekla po vynesení rozsudku matka mrtvého záchranáře Věra Martínková. Odsouzený Bachorek se na místě proti rozsudku odvolal. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Bachorkovi naměřili policisté dvě hodiny po nehodě v krvi 1,33 promile alkoholu, což podle odborníků zpomalilo reakce řidiče až na třetinu. Rekonstrukce nehody prokázala, že Bachorek mohl blížící se sanitku slyšet.
"Kdyby v tu chvíli při rychlosti, kterou jel, zareagoval, nehodě by sice nezabránil, protože by vozidlo zcela neubrzdil, ale následky nemusely být tak tragické. Pokud by však měl zapnuté rádio na úroveň hlasitosti tak, aby byl schopen sledovat silniční provoz, výstražné zvukové znamení by slyšel dříve. Pak by mohl svou rychlost přizpůsobit a nehodě se vyhnout," uvedli znalci.
Soudní znalec při rekonstrukci uvedl, že Bachorek vjížděl do křižovatky rychlostí minimálně 75 kilometrů v hodině. Řidič houkající sanitky jel rychlostí 37 kilometrů v hodině.
Po návratu z vězení nesmí Bachorek šest let řídit motorová vozidla. Soudkyně řekla, že jeho vina je jednoznačně prokázána. "V době nehody měl podle odhadů soudních znalců v krvi 1,58 promile alkoholu. Navíc jel nepřiměřenou rychlostí 75 kilometrů za hodinu. Rádio si ve voze pustil tak silně, že neslyšel sirénu sanitky," uvedla.
Bachorek u soudu Tvrdil, že sanitku neslyšel ani neviděl. Podle něj nehodu zavinil pětadvacetiletý Jan Martínek, který při ní zahynul. Uvedl, že sanitku řídil příliš agresívně.
Martínek společně s týmem záchranné služby převážel vážně nemocné tříleté dítě. Podle odborníků i soudu použil výstražnou signalizaci oprávněně. "Před křižovatkou se dokonce zastavil. Když zjistil, že nic nejede, pokračoval v cestě. Nemůžeme čekat, až křižovatkou projedou všichni opilí řidiči. Pak by rychlá lékařská pomoc
ztratila smysl," řekl po skončení procesu ředitel Městské záchranné služby Ostrava Jaroslav Páník.
- středa 17. října 2001
- 6
