Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za Masaryka popravili 16 lidí, za Gottwalda 237

  16:09aktualizováno  16:09
V letech 1918 až 1989 bylo v Československu popraveno 1217 lidí. Nejvíc absolutních trestů bylo vykonáno po válce na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše. Nejnovější poznatky o rozsudcích smrti přináší publikace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Nejvyšší počet absolutních trestů soudy vynesly v poválečných letech. Ilustrační foto

Nejvyšší počet absolutních trestů soudy vynesly v poválečných letech. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Seznam zahrnuje období první a druhé republiky, poválečné období let 1945 až 1948, dobu politických procesů i rozsudky vynesené za kriminální činy.

Do seznamu nejsou zahrnuty popravy za německé okupace, kdy byly v pražské pankrácké věznici popraveny gilotinou stovky dalších lidí.

Podle autorů publikace ÚDV bylo například za sedmnáct let, kdy byl československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk, popraveno šestnáct lidí, z toho čtyři za vojenské trestné činy.

Během pěti let za Klementa Gottwalda to bylo 237 rozsudků smrti, z toho téměř 190 za politické trestné činy. Gottwald přitom udělil osmnáct milostí. Jednu za spáchanou vraždu a sedmnáct za tehdejší protistátní činnost.

Nejvyšší počet absolutních trestů ale soudy vynesly v poválečných letech. Šlo o takzvané retribuční trestné činy (z latinského retributio - vrácení, odplata). Na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů do konce roku 1948 vynesly lidové soudy 730 rozsudků smrti.

Za prezidenta Antonína Zápotockého bylo popraveno 94 a Antonína Novotného 87 lidí. Od roku 1975 do roku 1989, kdy byl hlavou státu Gustáv Husák, bylo k smrti odsouzeno 38 osob.

Z celkového počtu 1217 popravených bylo dvacet jedna procent rozsudků vyneseno za politické trestné činy, 61 procent na základě retribučního soudnictví a 18 za "normální" kriminalitu.

Posledním popraveným v bývalém Československu byl 8. června 1989 Štefan Svitek odsouzený za trojnásobnou brutální vraždu.

Federální shromáždění bývalého Československa zrušilo trest smrti 2. května 1990. Novela trestního zákona ho nahradila výjimečným trestem, odnětím svobody na 15 až 25 let, a doživotním vězením.

Autoři: ,


Po stopách vrahů


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při hrozivě vypadající nehodě domíchávače a osobního auta se nikdo nezranil....
Řidič domíchávače si nevšiml zaparkovaného auta, proboural jím dům

Následky netradiční nehody likvidovali jedenáct hodin hasiči v Bučovicích na Vyškovsku. Řidič domíchávače betonu si nevšiml zaparkovaného osobního auta, do...  celý článek

Hasiči likvidují po střetu kamionu s osobním autem v Ostřetíně únik 700 litrů...
Tah z východu Čech na Moravu zalilo 700 litrů nafty, tekla do kanálu

Střet osobního auta s kamionem uzavřel v Ostřetíně na Pardubicku hlavní silnici I/35 vedoucí z východu Čech na Moravu. Z nákladního auta vyteklo 700 litrů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na testech ani u lékaře jsme nebyli, řekli svědci k podvodům s řidičáky

Výslechy svědků pokračovalo u soudu v Chebu projednávání rozsáhlého případu falešných řidičáků, který vydávala radnice v Mariánských Lázních. Řada z těch,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.