Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za lahev vodky podepsal prezident Gottwald cokoliv, zjistil historik

  10:02aktualizováno  10:02
Sovětský tlak a strach ze Stalina přivedl komunistického prezidenta Klementa Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu. Když potřeboval ministr obrany Alexej Čepička k ožehavému rozhodnutí jeho podpis, bral s sebou pokaždé lahev koňaku či vodky.

Snímek Klementa Gottwalda povolili komunisté publikovat pouze bez půllitru. | foto: ČTK

"Nejslabší článek v soustavě lidově demokratických (rozuměj Sověty kontrolovaných) států." Tak označoval sovětský diktátor Stalin Československo pod vládou komunistů: ti mu přitom po puči 25. února 1948, jehož výročí si dnes připomínáme, dělali, co mu na očích viděli.

Nově nalezené dokumenty ukazují důvody Stalinovy nespokojenosti i podrobnosti o tom, jaké měly sovětské hrozby dopad na vůdce československých komunistů, prezidenta Klementa Gottwalda. V objevených dokumentech popisuje náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger, že pak stačilo přinést vůdci československých komunistů Gottwaldovi lahev vodky a on podepsal vše, co si Moskva přála.

Dokumenty popisují i přísně tajnou poradu komunistických stran v Moskvě v roce 1951. Za Československo se jí zúčastnili generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, ministr obrany Alexej Čepička a funkcionář Bedřich Geminder.

"Ti tři byli v šoku. Sověti je nepustili ke slovu, takže jen poslouchali, že politické poměry v československé armádě, ale i celém státě jsou nejisté a bojeschopnost ozbrojených sil je nízká," říká historik František Hanzlík z Univerzity obrany, jenž listiny objevil v archivu.

Čepička do záznamu o schůzce uvedl: "Stalin pochyboval o spolehlivosti většiny velitelského sboru. Kromě toho jsme jediná země (s výjimkou Bulharska), v níž nejsou umístěna sovětská vojska, a nepožádali jsme o jejich pomoc ani v únoru, když nám je nabízeli." 

Prezident se proměnil v alkoholickou trosku

Zejména odmítnutí vojenské pomoci v únoru 1948 nemohl diktátor Stalin Gottwaldovi zapomenout. "Stalin dal také krátce poté při krymské schůzce Gottwaldovi tvrdě najevo, že třetí světová válka je na spadnutí a aby tomu hleděl podřídit ekonomiku země a zvláště zbrojní výrobu," říká Hanzlík.

Gottwald pak po návratu z Krymu prohlásil: "Prožil jsem dvě války, tak jsem myslel, že je to dost; nečekal jsem, že dojde k další válce, ale zdá se, že v Evropě to bez války nepůjde."

Sovětský tlak přivedl Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu. "Sovětskými poradci zinscenované politické procesy, kdy si dokonce ani Gottwald nemohl být jist životem, jej proměnily v alkoholickou trosku," dodává historik Hanzlík.  

Když potřeboval Gottwaldův podpis, vzal s sebou vodku

Jak moc Gottwald alkoholu propadl, je dobře patrné na jednání mocného a obávaného ministra obrany Alexeje Čepičky. Když Čepička potřeboval k ožehavému rozhodnutí podpis prezidenta Klementa Gottwalda, bral s sebou pokaždé alkohol.

přísně tajné

Dosud nepublikovaný dokument objevil v archivu historik František Hanzlík spolu s dalšími výpověďmi vysokých komunistických funkcionářů z roku 1963. Materiály byly označeny jako přísně tajné - veřejnost se o nich nikdy neměla dozvědět. Mnohem detailněji, než bylo dosud známo, vykreslují obraz muže závislého na alkoholu, který už nebyl schopen žádného samostatného rozhodnutí. Takový je portrét Klementa Gottwalda, strůjce komunistického převratu v únoru 1948, od nějž právě dnes uplynulo jednašedesát let.

"Gottwald se ještě vzpíral, ale Čepička přinesl v aktovce lahev koňaku nebo lahev vodky, zpil ho a dostal podpis na všechno..." Tak popisuje situaci v nejvyšším vedení státu na začátku 50. let tehdejší náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger.

"Všechny podobné dokumenty i ty, které se týkaly Gottwaldova pití, nesly označení přísně tajné," vysvětluje historik Hanzlík z brněnské Univerzity obrany. Čepička byl podle něj lump takového ražení, že mohl Gottwaldovi podstrkovat cokoliv. Třeba dokumenty legalizující perzekuce vojáků, kteří bojovali za druhé světové války na Západě.

Anebo povyšování dělnických kádrů do nejvyšších hodností. Nebylo výjimkou, že pětadvacetiletý komunista se stal ze dne na den plukovníkem.

Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal začátek utrpení pro tisíce lidí. Že to byl osobní triumf Klementa Gottwalda, se však i jemu samému mohlo zdát jen zpočátku. Brzy zjistil, že rozpoutané násilí neřídí on a že naprosto nemá kontrolu nad řáděním tajné policie ovládané sovětskými poradci.

"Sám předseda strany a prezident republiky Gottwald neměl na to, kdo skončí ve vězení a kdo zůstane na svobodě, žádný vliv," píše se v nejnovější publikaci "Alexej Čepička, šedá eminence rudého režimu" historiků Jiřího Pernese, Jaroslava Pospíšila a Antonína Lukáše.

Děsivý strach, který se Gottwalda zmocňoval, zaháněla hlava státu stále častěji alkoholem. Musel ho vypít ohromné množství, protože během několika málo let jeho osobnost zcela rozložil. Z energického a (všeho) schopného politika, kterým bezesporu byl v únoru 1948, se Gottwald za pět let, které mu zbývaly, změnil v opuchlou trosku.

Tajnosti a velezrada

Komunisté všechny podobné informace z prezidentova soukromí úzkostlivě tajili, aby neotřásly důvěrou veřejnosti. Stejně tak tajili vše, co se týkalo převratu v únoru 1948.

V tomto případě byl důvod jiný: veřejnost se neměla nikdy dozvědět, že v únoru byly k zásahu připraveny i vybrané jednotky armády, které měly být v případě potřeby nasazeny proti obráncům demokracie. V téměř "vyčištěných" archivech se našly fragmenty důkazů o tom, že komunisté byli odhodláni krvavě potlačit jakýkoli odpor proti puči.

"Padlo rozhodnutí připravit pro tento úkol tankovou brigádu v Žatci a útvary z posádky Milovice," líčí v jedné z nově nalezených výpovědí komunistický funkcionář Bedřich Kopold. 

Proč se o těchto "manévrech" dozvídáme až nyní?

Historik František Hanzlík připomíná, že tento postup komunistů byl hrubým porušením tehdy platných zákonů a fakticky znamenal přípravu násilného převzetí politické moci.

Aktérům převratu by totiž v případě neúspěchu hrozilo odsouzení za velezradu. Zveřejnění těchto informací po únoru 1948 by zase otřáslo věrohodností do omrzení opakovaného tvrzení o legálnosti převzetí moci komunistickou stranou.

"V archivech pátrám už dlouho, ale toto je jediná výpověď, kde se přesně říká, které jednotky to mají být. Samozřejmě ty materiály byly utajované proto, že dokladovaly přípravu ozbrojeného převratu. Byla to nelegální příprava vojenských jednotek a podstatné je, že ta příprava nešla po linii ministerstva obrany, ale po linii stranické. Byly to plány na zneužití armády," dodává Hanzlík.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při rozhovoru s ČTK (18. července 2017)
Vláda zvýšila minimální mzdu na 12 200 korun, oznámil Sobotka

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Děti neumí správně psát, radši sedí před televizí, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Pavel Hrůza, unesený Čech z libyjského ropného vrtu Ghaní
Zpravodajci prověřují novou stopu v případu Čecha uneseného v Libyi

Čecha Pavla Hrůzu zajali džihádisté v Libyi před dvěma lety. Před tři čtvrtě rokem dostala společnost, pro kterou Hrůza pracoval jako manažer cateringu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.