Své jméno nechce sdělit - aby prý dítě ještě netrpělo tím, že strýček vláčí jeho rodiče novinami. "Janička sama do nezakouřeného pokoje neodejde. Tam totiž není televize a počítač. A tak kašle, dusí se a zvrací. I ona říká: Ale strejdo, to není z toho kouře. Mezitím celá rodina hledá, na co je asi dítě alergické, dokonce se uvažuje o astmatu.
Mohu své neteři nějak pomoci? Mám podat trestní oznámení? Je to týrání? Mám snad oslovit dětskou lékařku mé neteře?" táže se. A většina expertů odpovídá: Ano, začněte u ní. Pravda je, že nic takového u nás není zvykem - a nikdo z oslovených expertů se s tím zatím nesetkal.
"Skutečně jediná možnost je navštívit dětského doktora. Prostě ty rodiče prásknout," konstatuje pražský pediatr Milan Kudyn. "Já osobně bych si takové rodiče pozval, udělal jim velkou přednášku o tom, jak kouření škodí, a nechal bych je to podepsat. A kdyby nespolupracovali, upozornil bych sociálku."
Podobně ministerstvo práce a sociálních věcí nabádá: "Obraťte se klidně rovnou na sociální pracovnice a sdělte jim své obavy." To samozřejmě neznamená, že kdo si zapálí před dítětem, má na krku úřady. Lékař (nebo sociální pracovník) by však mohl začít zkoumat, zda kouření v rodině může souviset s potížemi dítěte.
"Další postup by se odvíjel podle toho, jestli by se prokázalo, že dítěti kouření způsobuje zdravotní problémy, třeba astma či alergie. A kdyby to rodiče odmítali řešit, mohla by přijít na řadu třeba i pokuta," podotkla mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová.
Pravda je, že tyhle případy se v praxi neřeší. Slovy Prejdové: Na kouření se nepohlíží jako na formu týrání dítěte. I když je zřejmé, že pasivní kouření může poškodit vývoj dítěte, společnost kouření akceptuje. "Řešení je spíš v osvětě," tvrdí mluvčí.
Jenže ta moc nefunguje. Jak připomíná strýc malé Jany, na žádné z cigaretových krabiček není varování typu - Děti varují své rodiče: vaše kouření nám způsobuje závažná onemocnění včetně rakoviny.
Prozatím založil alespoň internetovou stránku s názvem Udíme své děti. "Třeba se moji příbuzní praští do čela. Ale to těžko. Spíš se budou rozčilovat, co se starám o věci, do kterých mi nic není, a zakážou mé neteři se mnou mluvit. To mě bude bolet, protože ji mám rád."
