Jednak neschopných a slepých ministrů, kteří měli romskou otázku na starosti. Jednak mudrlantů, kteří pořád opakují, že Romové mají stejná práva, mají mít tedy stejné povinnosti. Mají prý možnost pracovat a žít usedle a způsobně jako kdokoliv jiný.
Vezměme to popořádku. Zbídačování Romů po revoluci je stejné neštěstí jako pětisetletá voda, ne-li větší. Většinová společnost se na Romech proviňovala v minulosti opakovaně.
Za první republiky byli šikanováni. Za druhé světové války posíláni do koncentráku. V padesátých letech jim stalinisté nechali uřezat kola u vozů, ukradli jim koně a násilně je usadili. Dostali ale jakoby byt a jakoby práci. Problém nesměl existovat.
Svoboda dala mnohým Romům stejnou šanci jako gadžům, mnohým však ne. Zejména těm, kteří přešli do Česka ze Slovenska "za lepším". Na Slovensku totiž žili (a často dosud žijí) v polozvířecích podmínkách nekonečné bídy ve slumech. Bez práce, bez naděje, opovrhováni většinou.
Romové nerozumí moderní společnosti
Pracovat už tito Romové neumějí, nenávidí své utlačovatele, a alkohol a drogy – jediná útěcha – je ničí. Porevoluční vlády pod pláštíkem korektnosti nebyly schopny pojmenovat romský problém. Není to rasový problém. Je to zoufalá a naprosto bezvýchodná situace velké části Romů, kteří nemají šanci si oblíbit hodnoty většinové společnosti a propadají se do větší a větší bídy a závislosti na státní podpoře, kterou zneužívají.
Bez pomoci zvenčí jsou ztraceni. Jejich zoufalství může jen narůstat. Vzhledem k velikosti této katastrofy udělaly vlády málo proti koncentraci bídy v ghettech. Naprosto neplnily svou povinnost vůči spoluobčanům, kteří se ocitli na dně – ne vlastní vinou.
Jako kdyby postiženým povodní řekli: Pošleme vám psychologa a pár stovek, jinak se postarejte sami o sebe.
A mudrlanti, kteří mluví o tom, že Cikáni taky mohou pracovat jako bílí? Že jsou to jenom Cikáni, kdo si chodí pro nenárokové dávky? Že jsou to Cikáni, kdo vybydlují domy a slovy Jiřího Čunka "dělají bordel na náměstí"? Ti jsou prostě nevědomí.
Nevidí, že pro Roma z ghetta je stokrát těžší si najít práci než pro spořádaného Roma či bělocha. Nejen proto, že ho nikdo nechce zaměstnat. On už neumí pracovat. Nerozumí moderní společnosti. Navíc zhusta pro gadže, které (právem!) považuje za prapříčinu svého neštěstí, dělat netouží. Ostatně, jakou má motivaci, když na sociálních příspěvcích dostane víc, než kdyby zametal ulice?
Pogrom vs. pomoc
Nic lepšího často bez vzdělání, bez praxe, bez disciplíny dělat ani nedovede. Proto však není o nic horší ani méně citlivý člověk než běloch řádně zařezávající směny a v hospodě pak po desátém pivu na Romy sprostě nadávající.
Zcela pomýlený je klasický argument takových "Čunků": Zkuste vedle Cikánů žít! Život vedle zbídačelých, zoufalých, hlučných a agresivních Romů je jistě těžký. Stejně jako žít v sousedství zoufalých a agresivních bělochů či Číňanů. Jenže ubohému člověku je nejprve třeba pomoci.
Tím spíš, když moje společnost lvím dílem přispěla k jeho situaci. Je to klopotné, nic jiného se však dělat nedá. Nebo také schvalujete pogromy?
