"V roce 2007 žilo pod hranicí bídy 51,8 procenta z celkových 1,5 milionu obyvatel pásma Gazy," konstatuje dokument. Nárůst oproti roku 2006 je "jen" 3,9 procenta, důležitější je však překročení psychologické padesátiprocentní hranice.
Statistici dávají nárůst bídy do přímé souvislosti s izraelskou blokádou pásma. Židovský stát odřízl palestinské teritorium od světa, aby zastavil příval raket, které odsud militanti posílají na jeho území. Izraelci zavřeli hranice a ze zahraniční pomoci pouštěli do pásma jen životně nutné dodávky.
Vláda premiéra Ehuda Olmerta si tím vysloužila kritiku lidskoprávních organizací, ale i Evropské unie a OSN, které varovaly před humanitární krizí.
Pásmo Gazy už rok ovládá radikální hnutí Hamas, konkurenční Fatah umírněného prezidenta Mahmúda Abbáse tu nemá žádný vliv. Zlepšení situace místních lidí mělo přinést půlroční příměří, na němž se znesvářené strany dohodly minulý týden v Egyptě. Hamas se zavázal, že zastaví odpalování raket, Izraelci na oplátku slíbili ukončení vojenské operace v pásmu a otevření hranic.
Od začátku bylo jasné, že klid zbraní je velice křehký. Po pěti dnech zabili Izraelci dva palestinské radikály na Západním břehu Jordánu (pro který příměří neplatí), načež z Gazy vylétlo několik raket. Olmertova vláda nechala znovu zavřít hranice. Příměří nicméně oficiálně trvá.
Na Západním břehu Jordánu je lépe
Výroční zpráva palestinských statistiků hovoří i o Západním břehu Jordánu. Tam se naopak životní úroveň zvedá, poměr lidí žijících za hranicí chudoby loni klesl o tři procenta, na 19,1 %. Zpráva to připisuje mohutnějícímu proudu zahraniční pomoci na Západní břeh Jordánu.
Palestinská statistická kancelář definuje chudobu jako život s méně než třemi dolary na den. Mnoho lidskoprávních organizací ve světě má tuto hranici ještě o dolar níže.
