A co ti ostatní? Můžete si vybrat: a) investují statisíce, ba i miliony do toho, aby jejich provozovny byly "čistoskvoucí", b) hospodu s lamentací zavřou, c) podplatí nebo umluví kontrolora. Každý zdejších poměrů znalý Evropan ví, že cé je správně.
Mají tedy vůbec ty předpisy a ty prohlídky smysl? Cožpak návštěvník bufetu Na Plovárně neví, že když tam není lednička, špekáčky nejspíš nebudou úplně svěží? Kupuje-li si je, je to přece jen a jen jeho riziko.
Když má hospodský umaštěnou zástěru a míchá polévku prstem, může se přece dospělý člověk zvednout a jít jinam. Na to nepotřebuje unii. A komu tato "alternativní hygiena veřejného stravování" nevadí, ať si ji užije.
To je jeden pohled. Druhý je však správnější. Host je svým způsobem rukojmím restauratéra. Do kuchyně mu nevidí. Vrchní může mít uniformu jako ze žurnálu, ale cordon bleu, které vám nese, může pocházet, přeženeme-li to trochu, z úplně jiného zvířete, než je kráva.
Čím se nejvíc liší zapadlá nádražní hospůdka u nás a v takovém Řecku? Ta řecká je úzkostlivě čistá včetně toalet. Úcta k zákazníkovi a čistota jsou totiž v civilizované společnosti normální. Nenormální je opak.
Samozřejmě každý hostinský může argumentovat tím, že právo na špínu je základním lidským právem. A že jeho hostům se u něj líbí. Takový argument se demokraticky vyvrátit nedá. Já osobně, být kontrolorem, bych takové restaurace nezavíral, jen bych jim vnutil nálepku: Stravování v této hospodě škodí zdraví.
