Za hlavy spojenců jsou velké odměny

  • 28
Hnutí Taliban a síť Al-Kajda nabízejí odměnu 100 tisíc dolarů za zajatého vojáka mezinárodní koalice a 50 tisíc za zabitého vojáka. Odměny oznamují letáky, které se objevily na východě Afghánistánu po odpálení raket na spojenecké síly. Útok teroristů přišel dva týdny po ukončení operace Anakonda, během níž zemřely stovky teroristů, a v době, kdy bylo odhaleno protivládní spiknutí.

"V provincii Paktíja byly objeveny letáky nabízející odměny za zajmutí nebo zavraždění lidí z koalice," oznámil mluvčí americké armády Bryan Hilferty na letecké základně Bagrám severně od Kábulu.

Letáky slibují odměnu 50 tisíc dolarů za každého zabitého koaličního vojáka a 100 tisíc dolarů za zajatého spojence. "Stále se objevují výhrůžky na adresu příslušníků koalice, afghánských obyvatel a novinářů," podotkl mluvčí.

Hrozby by se podle Hilfertyho "mohly konkretizovat raketovými či minometnými útoky, prostřednictvím pum nastražených v automobilech nebo přímými akcemi zaměřenými na snadné cíle".

Na koaliční vojáky mířily rakety
Útok na koaliční síly se odehrál ve středu v provincii Paktíja, kde během operace Anakonda zemřely stovky členů Al-Kajdy. Spojenci pokračují v prohledávání jeskyní v údolí Šahi Kot. Už jich zkontrolovali přes padesát. Při pátrání nalezli dokumenty, munice, mapy a plány. V oblasti působí kolem 200 afghánských vojáků a několik desítek příslušníků zvláštních jednotek koalice.

"Nedaleko údolí Šahi Kot bylo vypáleno několik raket. Naše jednotky pokračují ve vyšetřování toho, kdo byl původcem útoku," oznámil na letecké základně Bagrám severně od Kábulu mluvčí spojeneckých sil kapitán Steven O'Connor.

Rakety dopadly blízko, neměly ale žádný účinek. "Nicméně byly dost blízko na to, abychom usuzovali, že byly namířeny proti nám," dodal O'Connor. Podotkl: "Dobře to dokládá, že v oblasti jsou přítomny nepřátelské oddíly."

ISLÁMSKÁ STRANA A JEJÍ VŮDCE

* Gulbuddín Hekmatjár stanul v čele afghánské vlády poté, co byl v roce 1992 svržen promoskevský režim.
* Boj o moc mezi Hekmatjárovými oddíly a jednotkami jeho protivníků, kteří jsou nyní součástí tábora prozatímní vlády, zničil velkou část Kábulu a podle Mezinárodního výboru Červeného kříže v něm zemřelo 50 tisíc lidí, většinou civilistů.
* Rozhodný odpůrce Karzáího a přítomnosti amerických vojáků na afghánské půdě - i to je Hekmatjár. Jeho zástupce ale prohlásil, že radikální Islámská strana (Hezbe islámí) je připravena spolupracovat s prozatímní vládou.
* Hekmatjár uprchl do Íránu, když hnutí Taliban v roce 1996 obsadilo Kábul. Íránská vláda však nedávno uzavřela Hekmatjárovy úřadovny v Teheránu a jeho nynější místo pobytu není známo.

V Kábulu odhalili spiknutí
Útok na spojence přišel v době, kdy bylo v Kábulu odhaleno spiknutí, jehož cílem bylo destabilizovat prozatímní vládu Hamída Karzáího.

Ve vězení skončilo za poslední tři dny 350 lidí. "Jsou napojeni na Al-Kajdu. Chtěli provést puč proti vládě," uvedl šéf bezpečnostního oddělení úřadu kábulského guvernéra Muhammad Násir.

Spiklenci představovali dosud nejvážnější hrozbu pro Karzáího vládu, ustavenou v prosinci. "Mimo jiné měli v plánu odpálit pumy na různých místech Kábulu," řekl generál Din Muhammad Džurat, generální ředitel bezpečnostní sekce na ministerstvu vnitra.

Podle Džurata spiklenci zřejmě také plánovali zabít bývalého krále Muhammada Záhira šáha, který se má vrátit z italského exilu. Odpalováním pum měli narušit i zasedání Velké džirgy, shromáždění stařešinů a klanových vůdců, kteří mají v červnu zvolit novou přechodnou vládu.

Islámská strana se brání
Úřady uvedly, že většina zatčených je členy radikální Islámské strany (Hezbe islámí), v jejímž čele stojí bývalý premiér Gulbuddín Hekmatjár.

"Nemají se stranou nic společného," ohradil se Ghajrát Bahír, mluvčí Hezbe islámí, podle něhož je spojování se spiknutím účelové a má retušovat rozpory uvnitř nynější vlády.

Bahír také popřel, že by jeden ze zatčených měl být Hekmatjárovým zetěm. "Hekmatjárovým zetěm jsem já sám," podotkl mluvčí.

Mírové jednotky nezasáhly
Mírové jednotky se na operacích proti spiklencům nepodílely. V mnoha případech ale byly upozorněny na připravované zatýkání.

"Mohli jsme se tak vyhnout příslušné části města," podotkl mluvčí Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) podplukovník Neal Peckham.

Podle Peckhama afghánské úřady v posledních šesti či sedmi dnech zadržely kolem 300 lidí. Podle dalšího důvěryhodného zdroje bylo zadrženo 600 lidí a 250 z nich bylo propuštěno. Deset lidí je zadržováno na základě podezření z vážných zločinů, jako je terorismus.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue