Poprvé po pádu totalitního režimu si komunisté dovolili nepokrytě říct o účast ve vládě.

Poprvé po pádu totalitního režimu si komunisté dovolili nepokrytě říct o účast ve vládě. | foto: David Neff, MF DNES

Za hlasy chceme do vlády, zní od komunistů

  • 1368
Českým komunistům narostl před prezidentskou volbou hřebínek. Vědí, že jejich hlasy mohou být rozhodující, a podporu Václavu Klausovi nebo Janu Švejnarovi chtějí prodat co nejdráž. Nejraději by za ni dostali slib, že po příštích volbách dostanou možnost vrátit se k vládním postům.

Předseda komunistických poslanců a jeden z hlavních vyjednavačů o prezidentské volbě Pavel Kováčik nezakrývá, že kdyby jeden z kandidátů veřejně vyhlásil, že nebude bránit vstupu komunistů do vládní koalice, budou volit jeho.

"Jsme standardní politická strana zvolená v demokratických volbách do parlamentu. Bude-li po volbách taková konstelace, že bychom mohli vstoupit do vlády, neměla by být tato šance KSČM zpochybňována," řekl Kováčik.

"Když se v tomto směru jeden či druhý kandidát vyjádří, mohou padnout mnohé naše pochybnosti, které o obou máme," naznačil Klausovi a Švejnarovi, co chtějí komunisté slyšet.

Podobná slova volí i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Očekáváme posun v chápání toho, zda je možné pozvat komunisty k jednání o příští vládě. Je otázka, jestli by se nedalo veřejně prohlásit, že máme být vnímáni jako plnoprávná součást politického spektra," radí kandidátům.

Jsou to přelomové výroky. Poprvé po pádu totalitního režimu si komunisté dovolili nepokrytě říct o účast ve vládě. Předtím nanejvýš nabízeli podporu případnému menšinovému kabinetu sociálních demokratů. Prezident Václav Klaus však po minulých volbách nedal šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi možnost, aby se jej pokusil sestavit. 

"Komunisti, ale ani sociální demokraté nikdy nemluvili o účasti KSČM ve vládě. Nanejvýš o parlamentní většině, která by umožnila levicovou vládu. Co já si pamatuji, je to takto řečeno poprvé. Určitě je to krok o kus dál," říká ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma.

Výroky komunistů je podle něj třeba brát jako varování. "Návrat k totalitnímu režimu nehrozí. Vláda s jejich účastí by ale udusila i ty první reformní krůčky," říká historik.

Mohou komunisté opravdu čekat od Klause nebo Švejnara slib, že nebudou v budoucnu bránit vládě s jejich účastí? Těžko. Oba v předvolebním období vyjádřili vůči KSČM vstřícnost, ale také naznačili její meze.

Klaus v televizi řekl, že rozlišuje "předlistopadovou komunistickou éru a nynější KSČM, která se podílí v parlamentu na tvorbě zákonů, což nikomu nevadí".

V novoročním projevu nicméně varoval před smířlivostí vůči komunistickému režimu, který sám dokázal, že nemůže fungovat bez násilí.

Švejnar: Odvrhněte minulost
Jan Švejnar šel ve vstřícných prohlášeních vůči komunistům ještě o něco dál. Prohlásil, že KSČM je potřeba brát "jako politický subjekt, se kterým se musí jednat".

Levou část politického spektra je podle něj třeba odblokovat, což však nepůjde bez reformy komunistické strany. Podle Švejnara je nezbytné, aby se distancovala od zločinů minulého režimu, identifikovala se s českým členstvím v EU a postavila se za soukromé vlastnictví, ale také, aby odmítla násilí k prosazování politických cílů.

Prakticky stejné podmínky si kladou sociální demokraté, kteří jsou pro komunisty potenciálním koaličním partnerem. ČSSD stále zavazuje tzv. bohumínské usnesení, kterým si sama zakázala vytvořit s "nereformovanou" KSČM vládní koalici.

Šéf komunistů Vojtěch Filip tento týden na stranickém webu vyzval socialisty, aby toto podle něj nesmyslné usnesení zrušili. Předseda socialistů Jiří Paroubek se k tomu však nechystá. V rozhovoru pro MF DNES řekl, že podmínky pro zrušení usnesení stále platí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video