Zatímco v roce 1950 obývalo venkov solidních 70 procent světové populace, předloni už jen 52 procent.
Za dva roky se mají pomyslné váhy definitivně nachýlit ve prospěch měst.
A v roce 2030 už bude "prohra" venkovských oblastí drtivá: venkovany se bude moci nazývat jen 39 procent obyvatel zeměkoule.
Trysková urbanizace, kterou někteří odborníci hodnotí jako nejvýznamnější proměnu společenské organizace v dějinách, zachvacuje zvláště rozvojový svět.
Industrializace, populační růst a dravý proud migrace z venkova tam vytvářejí gigantická megaměsta, před nimiž zůstávají velké metropole minulosti pouhými trpaslíky.
Ve vyspělých zemích, kde už nyní přes sedmdesát procent obyvatelstva obývá městské aglomerace, se bobtnání velkých měst výrazně zpomalilo. Zato ve třetím světě lidé tíhnou k davům mnohem dychtivěji.
Přes dvě třetiny růstu měst má mít na svědomí Asie, kde dodnes asi sedmdesát procent populace obývá vesnice. Právě tam tedy bude potřeba hledat i nejlidnatější sídla budoucnosti.
Největší města jsou v Asii
Tokio, Peking, Šanghaj, Kalkata, Bombaj, Dillí, Ósaka, Soul, Manila, Karáčí, Jakarta, Dháka. Všechna tato jména patří na seznam dvaceti nejlidnatějších světových megapolí.
Všimli jste si? Samá Asie. K nim se pak řadí ještě Mexico City, New York, Káhira, Sao Paulo, Los Angeles, Buenos Aires, Istanbul a Lagos.
Příkladně takové Tokio - největší světová aglomerace - bude za deset roků hostit 36 milionů duší, téměř čtyřikrát víc než nynější Česko. Jediné město!
Města praskají ve švech a to přináší řadu svízelných situací. Urbanizační proces je mnohdy tak překotný, že úřady nemají čas připravit plán modernizace. A tak problémy dopravy, znečištění a přelidnění mnohde nabývají děsivých forem už nyní.
Znamená to tedy apokalyptickou budoucnost? Ne nutně, říkají experti a uvádějí příklady měst, která se dokázala povznést z chudoby a vytvořit funkční organismy. Třeba Singapur.
