Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atentát nad Lockerbie nařídil Írán, nikoli Kaddáfí, tvrdí Al-Džazíra

  20:24aktualizováno  20:24
Reportéři televize Al-Džazíra tvrdí, že útok na letoun americké společnosti Pan Am z Vánoc roku 1988 nenařídil libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, ale Írán. Na jeho objednávku jej prý provedla jedna z palestinských skupin, která byla závislá na Sýrii, důležitém spojenci Teheránu.

Britští vyšetřovatelé prohledávají trosky zříceného letadla v Lockerbie (23. prosince 1988). | foto: Reuters

Případ Lockerbie nedává novinářům spát, přičemž některé jejich konstrukce nápadně připomínají konspirační teorie. Vlivná stanice Al-Džazíra nicméně vyzpovídala nového svědka a dostala se prý i k tajnému americkému dokumentu. Její vysvětlení čtvrt století starého příběhu je tedy přinejmenším dramatické.

Tedy fakta. Dne 21. prosince 1988 se nad skotským Lockerbie zřítil Boeing 747 letící z Frankfurtu nad Mohanem do New Yorku s důležitým mezipřistáním v Londýně. Zemřelo 270 lidí: všech 259 cestujících na palubě letounu, z nichž většinu tvořili Američané, kteří putovali na svátky domů, a 11 obyvatel Lockerbie.

Vyšetřovatelé se záhy přiklonili k teorii, že útok zorganizovali libyjští agenti. Měla to být odveta za americký útok na Tripolis z roku 1986. Libyjský diktátor tehdy patřil k nejzavilejším nepřátelům USA, přičemž Západ tyto city opětoval.

Skotský soud nakonec po mnoha peripetiích poslal do vězení jediného muže, a to Libyjce Abdala Basata Muhammada Midžrahího. V roce 2001. Na doživotí. Osm let nato byl pro nemoc propuštěn, o tři roky později (2012) v Libyi zemřel.

Byla to odplata za sestřelení íránského letounu

Al-Džazíra však nyní tvrdí, že svět byl celou dobu klamán. Její reportéři prý získali tajnou americkou zprávu, podle které provedli akci lidé z Lidové fronty pro osvobození Palestiny - Hlavního velení. Ta se kromě nacionalismu a marxistické inspirace vyznačovala prosyrskou orientací, či spíše finanční závislostí.

Peníze nutné k provedení atentátu prý v Damašku inkasoval přímo Ahmad Džibríl, šéf této palestinské skupiny. Džibrílovi lidé pracovali v tomto případě fakticky na zakázku svých podporovatelů, Sýrie a Íránu.

Stanice Al-Džazíra, ale také britská média se odkazují ještě na další zdroje. Klíčovým svědkem se jeví Abulkásim Misbahí, prý někdejší íránský agent, který přeběhl do Německa. Nyní se kdesi na Západě skrývá pod změněnou totožností.

 Podle Misbahího to byl tehdejší íránský vládce Ruholláh Chomejní (zemřel v červnu 1989), kdo si přál masakr Američanů. Chápal jej jako odvetu za sestřelení civilního íránského letadla. Dne 3. července 1988 totiž zasáhla stroj společnosti Iran Air na cestě mezi íránským Bandar Abbásem a Dubají raketa vypálená z amerického vojenského plavidla USS Vincennes. USA později vyjádřily lítost nad zmařenými životy a zaplatily odškodné, ale podle všeho se oficiálně neomluvily.

Ájatolláh Chomejní prý dokonce žádal, aby zemřel podobný počet Američanů. Pád íránského letadla nepřežil žádný z 290 lidí na palubě. Mnozí z nich byli perští poutníci cestující do Mekky.

Údajný agent Misbahí rovněž tvrdí, že Írán posléze žádal ještě další útoky proti Američanům, ke kterým však nakonec nedošlo. Snad proto, že zemřel ájatolláh Chomejní a íránská politika se sice velmi pomalu, ale přesto vydávala jiným, smířlivějším směrem. Byť, jak Misbahí tvrdí, s teroristickými útoky tehdy souhlasilo celé íránské vedení.

Írán nové důkazy zpochybňuje

Íránské ministerstvo zahraničí v úterý (11. března) zprávu stanice Al-Džazíry odmítlo a zpochybnilo i existenci přeběhlého špióna Misbahího. Al-Džazíra však na podporu své verze cituje i bývalého vyšetřovatele CIA, který se případem od konce 80. let zabýval. Tvrdí, že jeho organizace prakticky od počátku podezřívala Írán a Palestince. Jiné americké úřady však získaly navrch s libyjskou stopou.

Stanice Al-Džazíra stejně jako britská média nyní naznačují, že na libyjské stopě se zkraje 90. let pragmaticky dohodli prezident USA George Bush a britská premiérka Margaret Thatcherová. Údajně proto, aby si nepohněvali v tom čase mimořádně strategicky důležitou Sýrii (chystala se první válka v Zálivu).

Nabízí se otázka: proč Libye plukovníka Kaddáfího v roce 2003 odškodnila oběti útoku a sice velmi váhavě, přesto za něj přijala odpovědnost? Část britských médií tvrdí, že to byla daň za smíření se Západem, o které tehdy Libye velmi usilovala. A kterého později de facto dosáhla. Západ prý potřeboval svým občanům představit Libyi kajícnou, byť třeba i nevinnou, aby před nimi dokázal obhájit náhlé zlepšení vztahů s výstředním i krutým diktátorem Kaddáfím.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.