Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za 11. září chtějí žalobci patnáct let vězení

  14:55aktualizováno  14:55
Patnáct let vězení hrozí Muniru Motasadekovi. V Německu stojí před soudem kvůli atentátům z 11. září 2001. Podle obžaloby byl Maročan členem Al-Kajdy a pomáhal její hamburské pobočce. Motasedek to odmítá, stejně jako podíl na smrti tisíců lidí, kteří po útocích zahynuli. Jde o vůbec první podobný proces na světě.

Osmadvacetiletý Motasadek v Hamburku podporoval podle obžaloby nejpozději od léta 1999 skupinu kolem Mohammada Atty, který v září 2001 vedl útočníky a pilotoval jedno z letadel proti Světovému obchodnímu středisku v New Yorku.

"Byl místodržícím hamburské teroristické skupiny kolem Atty. Podílel se na plánech atentátníků a staral se o dostatečné finanční krytí skupiny," uvedl v obžalobě zástupce generální prokuratury Walter Hemberger.

Maročan popírá jakokoli svou spojitost s Al-Kajdou a teroristickými útoky z 11. září. Policii po svém zatčení tvrdil, že v Afghánistánu nebyl. Jeho právníci Hartmut Jacobi a Hans Leistritz však připustili, že tam v roce 2000 dokonce prošel výcvikovým táborem.

"Nic to však neznamená. Podobnými tábory prošly tisíce lidí, aniž by se později nutně zapojily do teroristických akcí," uvedli právníci v prohlášení. Reagovali tak na svědectví, podle něhož byl Motasadek spatřen v jednom z afghánských táborů Al-Kajdy, což může zmařit šance obhajoby na zproštění obvinění.

Samotný Motasadek přišel k soudu v dobré náladě. Soudu vylíčil studia v Německu i seznámení s Attou, s nímž se potkával v mešitě a často s ním debatoval. Často spolu hovořili o politice včetně Blízkého východu či situaci v Čečensku.

"O násilí nebo teroru jsme nehovořili. Podle mého názoru násilí nemůže nic změnit. Atta byl respektován, ale nevěřím, že by se dopustil zářijových útoků," řekl soudu vstřícně a plynulou němčinou Motasadek.

Předstoupily desítky svědků
Obžalovací spis německé generální prokuratury čítá 89 stránek. Experti však považují žalobu za riskantní a důkazy označují jako slabé. Začátek jednání provázela přísná bezpečnostní opatření. Policie uzavřela některé bloky ulic kolem soudní budovy.

Před pětici soudců se chystalo předstoupit na 160 svědků. Soud chtěl vyslechnout i Ramzího bin Šibha, který dříve také pobýval v Německu a je považován za jednoho z iniciátorů útoků. Terorista byl v roce 2002 zadržen v Pákistánu a předán USA.

Německé úřady navíc zadržely dalšího Maročana Abdalgháního Mzúdího, také podezřelého z účasti na útocích z 11. září.

WTC bylo terčem od jara 2000
Teroristé chystali útok na Světové obchodní centrum v New Yorku rok a půl před 11. zářím 2001. Jeden z únosců, kteří nakonec se dvěma letadly do WTC vrazili, se na jaře 2000 vychloubal, že jeho akce zabijí tisíce lidí. Důkazy získali němečtí vyšetřovatelé během Motasadekových výslechů.

Nová zjištění oznámil na konci srpna 2002 německý generální prokurátor Kay Nehm v rámci procesu, který začal v Karlsruhe. Munir Motasadek je jediným muslimským fundamentalistou uvězněným v Německu pro podezření z účasti na teroristických útocích.

Maročan znal teroristy Muhammada Attu, Marvána Šihhího a Zijáda Džarráha. Právě Šihhí útok prozradil. "Budou tisíce mrtvých, všichni na mě budete vzpomínat," dozvěděl se od něho Motasadek, který měl v Hamburku arabské knihkupectví, místo častých schůzek teroristů.

"Padla i slova World Trade Center," podotkl pro agenturu Reuters prokurátor Nehm, podle něhož teroristé připravovali útok nejpozději od října 1999. Pro Světové obchodní centrum jako terč se rozhodli o půl roku později.

Motasadek se staral o peníze
Motasadek a Šihhí byli členy skupiny sedmi islámských radikálů, kteří se v devadesátých letech usídlili v severním Hamburku. Právě zde byl Motasadek
28. listopadu 2001 zatčen kvůli svému napojení na teroristy.

"Obvinění vycházejí z podezření z členství v teroristické skupině, napomáhání a navádění k vraždě ve více než 3 000 případech," řekl prokurátor.

Během výslechů vyšetřovatelé také odhalili, že se Motasadek staral o Šihhího hamburské bankovní konto, na které přicházely větší částky, které sloužily právě teroristům operujícím v Hamburku.

"Od května do listopadu 2000 se na účetu objevily velké sumy. Podle našich zjištění sloužily tyto fondy teroristům," zdůvodnili vyšetřovatelé Maročanovo zatčení.

Motasadek navštěvoval stejně jako Atta, který řídil první letadlo mířící na WTC, hamburskou technickou univerzitu, stejně jako piloti dalších dvou letadel Marván Šihhí a Zijád Džarráh. Všichni od roku 1995 studovali elektrotechniku.

Další podezřelí stále unikají
V Německu skončilo za mřížemi kvůli útokům na USA několik lidí. Většina z nich se však dostala na svobodu, protože byli drženi bezdůvodně. Na další podezřelé jsou však vydány mezinárodní zatykače, včetně dalších členů hamburské teroristické buňky.

Policie stále hledá Němce Sájda Bahádžího a Jemence Ramziho Binálšíba, který se pokusil dostat do USA a o němž se předpokládá, že se podílel na únosech letadel.

Oba byli spolubydlícími Muhammada Atty, stejně jaké třetí hledaný Maročan Zakaríja Essabar, který také nedostal americké vízum.

"Agresivní odmítání západní společnosti a jejích hodnot a obrana muslimského světa proti ostatním včetně teroristických činů, to byly základy činnosti této skupiny," uvedl prokurátor Nehm.

Kresby ukazují Maročana Munira Motasadeka při zahájení soudu v Hamburku, kde se zodpovídá z účasti na teroristických útocích z 11. září. (22. října 2002)

Kresba přibližuje proces s Maročanem Munirem Motasadekem v Hamburku, kde se zodpovídá z účasti na teroristických útocích z 11. září. (22. října 2002)

Hartmut Jacobi (vlevo) a Hans Leistritz, obhájci Maročana Munira Motasadeka, který se zodpovídá z účasti na atentátech v USA z 11. září, se radí u hamburského soudu. (22. října 2002)

Německý prokurátor Kay Nehm viní Marokánce Munira Motasadeka z účasti na organizaci teroristických útoků 11. září. (29. srpna 2002)

Proces s Maročanem Munirem Motasadekem, jenž se u hamburského soudu zodpovídá z atentátů v USA z 11. září, provázejí přísná bezpečnostní opatření. (22. října 2002)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.