Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z války profitují postsovětské republiky

  9:00aktualizováno  9:00
Středoasijské státy - nová jména na mapě po rozpadu Sovětského svazu. Jen málokdo je dokáže vyjmenovat bez kradmého nahlížení do atlasu. Pět postsovětských středoasijských republik je ale mostem mezi Ruskem a Afghánistánem, místem pro zasílání zásob, vojenské techniky a humanitární pomoci do Afghánistánu během vojenské kampaně a oblastí intenzívní diplomatické aktivity. Najednou jsou důležité, píše agentura Reuters.

Střední Asii v uplynulých dnech navštívil americký ministr obrany Donald Rumsfeld a velitel amerických vojenských operací v Afghánistánu generál Tommy Franks.

O demokracii ve středoasijských státech se pochybuje
Jednala tam také delegace vrchních představitelů Evropské unie. S vůdci Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu se dnes chce přátelit každý. O demokratické důvěryhodnosti těchto vlád ale existují pochybnosti.

Ve čtyřech zemích stále vládnou prezidenti, kteří převzali moc po získání nezávislosti na Sovětském svazu před deseti lety. Výjimkou je Tádžikistán, který prošel změnou po občanské válce v letech 1992-1997, během níž zahynuly tisíce osob.

Turkmenbaši: Možná uspořádám volby
Ostatní představitelé nedávají najevo, že by se chystali odejít do ústraní. Turkmenskému prezidentovi Saparmuradu Nijazovovi, známému jako Turkmenbaši, neboli vůdce všech Turkmenů, a nyní stále častěji jako Turkmenbaši Veliký, nabídl parlament v roce 1999 doživotní prezidentování.

Nijazov řekl, že v roce 2010 možná uspořádá volby a odstoupí. Pokud ano, udržel by se u moci úctyhodných 25 let od roku 1985, kdy se jí chopil jako vůdce komunistické strany.

Volby v Kyrgyztánu byly nespravedlivé, tvrdí OSN
Kyrgyzský prezident Askar Akajev byl dlouho považován za nejlepší naději demokracie v regionu. Jeho hvězda ale pohasla. Po znovuzvolení v roce 1995 prohlásil, že to bylo jeho první funkční období, a ne druhé, neboť mezitím byla přijata nová ústava.

Loni v říjnu byl opět zvolen ve volbách, z nichž byl vyloučen jeho hlavní oponent kvůli technickým nedostatkům a které Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila za nespravedlivé.

V srpnu dal Akajev najevo, že odstoupí v roce 2005, po patnácti letech v čele státu. Pak ale pokazil celý dojem, když prozradil, jak to plánuje udělat. Oficiálně prohlásil, že působí v úřadě naposledy a že chce strávit zbývající čtyři roky přípravou vhodného prezidenta, který by zaujal jeho místo.

Uzbekistán vede autoritářská vláda
Uzbecký prezident Islam Karimov vede jednu z nejvíce autoritářských vlád v bývalém SSSR. Nemilosrdně zakročil proti islámským skupinám, které podle něj plánují jeho svržení a nastolení muslimského státu v oblasti.

Neznámý počet muslimů byl zatčen v údolí Fergana na východě země, v centru islámské renesance po desetiletích ateistické sovětské vlády.

Letos v červnu vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí znepokojení kvůli úmrtí opozičního činitele Šavruka Rozimuradova ve vězení uzbecké policie. Není první, kdo zemřel v Uzbekistánu za nejasných okolností. Karimov má jistě pravdu v tom, že islámský extremismus představuje hrozbu regionu.

Bush přirovnal islamisty Uzbekistánu k Al Kajdě
V Tádžikistánu vedly občanskou válku muslimští separatisté a proruská vláda. V letech 1999 a 2000 vstoupili na území Uzbekistánu a Kyrgyzstánu z odlehlých tádžických oblastí ozbrojení rebelové z Islámského hnutí Uzbekistánu (IDU) a v prudkých srážkách zabili desítky tamních
vojáků.

Podle Karimova podporoval ozbrojence Afghánistán, což afghánské vládní hnutí Taliban popřelo. IDU usiluje o vytvoření nezávislého islámského státu v oblasti. Americký prezident George Bush ho k radosti Karimova přirovnal k teroristické síti Al Kajda se základnami v Afghánistánu.

Odchod Rusů přinesl do regionu bídu
Nejistota po získání nezávislosti přiměla mnoho Rusů hledat relativní bezpečí doma, což ohrozilo hospodářství středoasijských zemí, které opustili. Z Kazachstánu odešel asi milion Rusů a počet obyvatel tak za posledních deset let poklesl ze 17 na současných 15 milionů.

V Tádžikistánu žije jen 30 tisíc Rusů ve srovnání s 500 tisíci před osamostatněním. Odchod Rusů a dalších menšin (Kazachstán opustilo od roku 1991 asi 800 tisíc Němců) přispívá k ekonomickým problémům regionu, které následně podporují rozmáhání islámu, což využívají vlády k ospravedlnění autoritářské politiky.

Průměrná měsíční mzda v Tádžikistánu je devět dolarů. Bývalý zaměstnanec uzbecké státní banky si prý jako vedoucí oddělení s 25 pracovníky, jež mělo na starost 800 klientů, vydělal 25 dolarů měsíčně.

Podle Nijazova je mzda průměrného Turkmena 4500 dolarů ročně, ale obyvatelé hlavního města tvrdí, že 30 nebo 40 dolarů je pravděpodobnější.

Daří se jen Kazachstánu
Velkou výjimkou je Kazachstán, obrovská země o rozloze západní Evropy, která stejně jako Kyrgyzstán nesousedí s Afghánistánem.

Kromě zásob ropy a zemního plynu přilákal Kazachstán zahraniční investory, z velké části liberalizoval ekonomiku a letos očekává růst hrubého domácího produktu ve výši 11-12 procent. Loni byl růst 9,8 procenta.

V kazašském největším městě Almaty je život stále snadnější, v novém hlavním městě Astana pokračuje výstavba a průmyslová metropole Atyrau vzkvétá. Ekonomický růst je patrný po celé zemi, zatímco citelný nedostatek panuje v ostatních středoasijských republikách.

USA hledají spojence u vlád pevné ruky
USA hledají spojence ve válce proti terorismu mezi vůdci, kteří v některých případech velice připomínají své předchůdce - všemocné středověké chány vládnoucí chudému lidu tvrdou rukou.

Pokud Američané vyženou teror a extremismus z Afghánistánu, dočkají se od střeodasijských států velkého vděku. V současné chvíli se však Spojené státy při hledání spravedlnosti nejspíš neobracejí na pravděpodobné nové přátele, dodává agentura Reuters.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.