Děti v náhradní péčiPočet dětí s nařízenou ústavní výchovou Zdroj: MPSV |
Na nepoměr mezi dětmi v ústavech a dětmi, které jsou nakonec uvolněny k osvojení, upozornil před časem premiér Petr Nečas, když se vyjadřoval k možné adopci homosexuálními páry. Představa, že v ústavech čekají tisíce, ne-li desetitisíce dětí na adopci, je podle něj nesmyslná bublina živená médii.
"Ve skutečnosti je dětí vhodných pro adopci jen pár desítek. A na adopci stojí předlouhou frontu i heterosexuální páry," uvedl před několika dny pro iDNES.cz Nečas.
Čísla, která poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí premiérovi částečně dávají zapravdu. "Do osvojení bylo v roce 2010 svěřeno 549 dětí a v roce 2009 pak 543 dětí. Dětskými domovy a kojeneckými ústavy přitom projde ročně asi 7 tisíc dětí, takže lze odhadnout, že k osvojení je právně volno asi 5 procent z nich," uvedl ředitel Odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva sociálních věcí Miroslav Macela.
Dodal, že přesné údaje zatím neexistují, ale ministerstvo na jednotném informačním systému pracuje.
Podobnou zkušenost potvrzuje i místopředseda Federace dětských domovů České republiky Jan Pavlas, který je zároveň ředitelem Dětského domova v Přerově.
Děti někdy o nové rodiny nestojí
Děti umísťované do náhradní péčeDěti s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou Zdroj: MPSV |
"V domově mám nyní 24 dětí, za posledních 17 let šel do adopce jediný chlapec. Ostatní děti nejsou buď právně volné, protože jsou v kontaktu s biologickými rodiči, nebo do adopce nechtějí a chtějí udržet jakýkoli kontakt s původní rodinou," uvedl.
Dodal, že v případě osvojení i pěstounství platí u dětí pravidlo, že čím je dítě starší, tím hůře je v adopci nebo náhradní rodinné péči umístitelné.
Větší procento dětí odchází každoročně do pěstounské rodiny. I tam ale podle Pavlase nastává problém.
"V dětských domovech je umístěno asi 4 700 dětí. Řada z nich není podle lékařů a odborníků pro pěstounskou péči vhodná a je nám doporučeno nechat je zde. Je tu také velké procento dětí, které další rodinu nechtějí, protože přišly o svou rodinu a chtějí starou zpět," vysvětlil.
"Pokud jsou v domovech, mají výhodu citově neutrálního prostředí, kde se nemusí citově vázat na matku a otce a mají nás pouze za strejdy a tety," dodal s tím, že pokud dítě o pěstouny či nové rodiče projeví zájem, ústavy se mu snaží co nejvíce vyhovět. Spousta z nich se ale do domovů prý často vrací, protože pěstouni si s dítětem nevyhovují.
