Obnovovat přírodní prameny, které pro člověka po staletí znamenaly důležitý zdroj vody, avšak nyní z české krajiny pomalu mizí, si vzali za úkol ochránci přírody na Prostějovsku. Zmapovali již přes čtyřicet studánek na území bývalého okresu, chtějí vydat podrobnou mapku a posléze i knihu s jejich přehledem. Každý pramen, na který narazí, vyčistí a obnoví. Do projektu hodlají přilákat širokou veřejnost.
Mnoho pramenů už nenávratně zmizelo
"Studánek v krajině ubývá. Kolikrát se nám stane, že nám nějaký pamětník řekne, kde nějaká byla - a když tam přijdeme, nic tam nenajdeme," popsala Eva Zatloukalová z prostějovského sdružení ochránců přírody.
Ekologové již zorganizovali dvě vycházky do okolí Skřípova na Konicku a do Otaslavic, během kterých studánky hledali - a v letošním roce mají v plánu přichystat podobných akcí ještě několik.
"Příští týden se chystáme do Seče a možná dojdeme až na Stražisko. Není to žádná megaakce. Prostě chceme do přírody dostat rodiny s dětmi a hledat tam to, co v lesích odjakživa bylo," vysvětluje Zatloukalová.
V rámci takzvaných komunitních grantů získala na tento plán prostějovská organizace ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, padesát tisíc korun od ČSOB a Poštovní spořitelny.
"Studánky a prameny vlivem meliorace hanácké krajiny téměř, nebo úplně zmizely. S přispěním pamětníků je nyní nadšenci budou vyhledávat a čistit. Vzorky vody projdou laboratorní analýzou a údaje o kvalitě vody budou umístěny ke každé z nich. Povedou k nim také čtyři tematicky zaměřené vycházky," sdělila Pavla Hávová, mediální zástupce nadačního fondu obou bank.
K některým studánkám přišla pomoc v poslední chvíli
Již dnes si všichni zájemci mohou na stránkách sdružení Mladých ochránců přírody a Národního registru pramenů a studánek vyhledat mapu jakéhokoli území v Česku s přehledem objevených studánek a pramenů.
"Některé studánky museli pečovatelé vybudovat prakticky z ničeho, protože na jejich místě zbyl již pouze pramínek, nebo silně podmáčená půda. K pětině pramenů přišla pomoc doslova za pět minut dvanáct, protože mizely v křovinách, pod záplavami bahna a odpadků. V ostatních případech bylo sice poznat, že se jedná o studánku, ale špinavá voda s listím a jehličím nikoho nelákala," uvedl Michal Kulík z Národního registru pramenů a studánek. Ten má nyní v záznamech na tři a půl tisíce přírodních zdrojů vody.
Eva Zatloukalová z prostějovské organizace ochránců přírody doufá, že projekt na záchranu studánek zaujme i další zájemce. Dnes se dá okruh lidí, kteří prameny na Prostějovsku vyhledávají, počítat na prstech. "Chceme oslovit obce, turistická sdružení, myslivecké spolky, pamětníky nebo kronikáře. Chceme zapojit rodiny s dětmi. Vždyť co je lepšího než chodit po lese a v přírodě hledat to, co tam odjakživa bylo," láká Zatloukalová.
