Největší evropský motýl jasoň červenooký už z celého Česka vymizel.

Největší evropský motýl jasoň červenooký už z celého Česka vymizel. | foto: Jaro Jaroměř

Z české přírody mizí motýli. Ničí je mírné zimy, hnojiva i direktivy

  • 173
Z české přírody mizí motýli, ohrožena je polovina přežívajících denních druhů. Mohou za to mírné zimy, sucho, ale třeba i pravidelné a intenzivní sekání luk či zahrad. Vymírající barevní motýli jsou přitom indikátorem výskytu ostatního hmyzu, který je nezbytný pro opylování.

Počet okáčů skalních v Českém středohoří, které je jednou z posledních lokalit jeho výskytu ve střední Evropě, ochranáři loni odhadovali na třicet kusů a předpokládali, že druh už u nás dlouho nepřežije. Když při letošním sčítání napočítali přes tři sta jedinců, považovali to za zázrak.

„V lokalitách, kde se pro motýly cíleně přijímají různá opatření, se dá propadu čelit, nicméně jeden druh se podaří vrátit a mezitím další dva vychcípají. Rychlost vymírání je nyní závratná,“ říká David Číp, předseda sdružení Jaro Jaroměř, které se mimo jiné věnuje právě i ochraně a monitoringu motýlů.

V České republice se vyskytuje přes 3 300 druhů motýlů, z toho ani ne 150 jsou denní druhy. V poslední letech zmizel třeba okáč šedohnědý a necelé dvě desítky dalších. Ze zbývajících druhů je ohrožen každý druhý. Na jihu Moravy je podle Čípa výskyt denních motýlů na historickém minimu.

„Loni to byla katastrofa všude, včetně takových Bílých Karpat. Zdaleka nejsme na stavech před deseti lety. Letos se propad zastavil, některé druhy se mohou pozvednout, ale pokud zase bude mírná zima, počasí je opět zkosí. Velkým problémem je navíc izolovanost populací, které geneticky degenerují,“ dodal.

Intenzivní sekání luk ničí i obyčejné druhy

Motýli nejsou schopni překonávat velké monokultury – například smrkové lesy, řepková či kukuřičná pole – které špatně zadržují vodu. Chybí jim meze, louky a nezorané pastviny, které z naší krajiny takřka vymizely.

„Vědělo se, že postřiky jsou problém, avšak ne to, že až tak obrovský,“ říká Číp a ilustruje to případem, kdy postřik ovocných sadů v Rakousku zahubil včely daleko za hranicí v Itálii. „Když pesticidy uletí takovou vzdálenost, co se potom v krajině musí dít?“ zlobí se.

Motýlí „hotspot“ u Milovic

Spolu s kolegy se stará zhruba o dvě stě přírodně cenných lokalit. Mimořádná je čtyřicetihektarová pastvina u Milovic na Nymbursku, kam se díky vypuštění divokých koni během dvou let vrátila řada motýlích druhů. Ochranáři jich tam před nedávnem napočítali 59, což je 42 procent všech žijících v Česku (psali jsme o tom zde).

Decimaci motýlů podle odborníků uspíšily změny klimatu. „Kvůli mírným zimám mají housenky problémy s plísněmi a střevní mikroflórou, je vlhko namísto mrazů. Stejně tak sucho má na populace drtivý dopad,“ přibližuje David Číp. Dopady pozoruje také na umělých venkovních motýlích chovech.

Souhlasí také entomolog Akademie věd ČR Martin Konvička. „Situace v běžné krajině se zhoršila. Opravdu vzácné druhy v ní už nejsou a ostatních ubývá. Také vidíme, že se nám některé druhy denních motýlů v souvislosti s horkými léty posunují k severu – a to i takové, u kterých jsme to nečekali,“ přibližuje.

Vinu dává i jednotným unijním pravidlům pro hospodaření, kterými se farmáři řídí v posledních přibližně patnácti letech. Dřív byla příroda pestřejší, každý rolník hospodařil trochu jinak. Nyní mají příjemci dotací určeno třeba i to, kolikrát a kdy sekat.

„Louky se vždy sekaly, ale nikdy v tak krátkých intervalech, výkonnou mechanizací a během několika málo dnů všechny. To je záležitost, která měla velmi zlé dopady na běžnou diverzitu, na obyčejné druhy – okáče, bělásky. Odpovědní na ministerstvu zemědělství už si to naštěstí dnes uvědomují a pravidla se zvolna začínají měnit,“ dodává Konvička.

Čína má s opylovači problém

Úbytek denních motýlů přírodu sám o sobě nijak fatálně nepoznamená, bude „pouze“ méně barevná a pestrá. Je však indikátorem toho, že situace není dobrá ani v dalších hmyzích populacích.

“Že někde ubyl či přibyl otakárek, samo o sobě s přírodou nepohne. Nicméně jsme si jistí, že to co pozorujeme na nich, se projevuje i na včelách a vosách, pestřenkách, nočních motýlech a řadě dalších méně nápadných, druhově bohatších a hospodářsky daleko významnějších skupin,“ podotýká Konvička.

Jednoduše řečeno spolu s motýly ubývá i ostatního hmyzu – třeba opylovačů důležitých pro úrodnost, druhů pomáhající v biologickém boji s různými škůdci a patogeny, i těch, které jsou potravou ptáků či netopýrů. Jejich početnost se však na rozdíl od početnosti denních motýlů špatně měří.

„V Číně už jsou na tom tak špatně, že někde musí platit lidi, aby chodili se štětci a opylovali ovocné stromy – ovoce je pak několikanásobně dražší. Unie už si to začíná uvědomovat a propočítávat, jak velký ekonomický problém nastane v momentě, kdy opylovači padnou,“ upozorňuje Číp.

Vinaři jako vzor?

Kromě řady amatérských pozorovatelů provádí časově náročné sledování a sčítání „evropsky významných druhů“ i Agentura ochrany přírody a krajiny. Jednou za šest let vypracovává zprávu o stavu jednotlivých druhů.

Lišky žene z lesů hlad a žízeň. Zoufalé šelmy dáví slepice a žerou ovoce

„Schéma je nastaveno tak, aby každý faunistický čtverec s výskytem významného druhu byl navštíven během šestiletého období minimálně jednou, celkově jde o stovky lokalit,“ přibližuje Radek Hejda z AOPK.

Nejobvyklejší metodou je odchyt motýlů ve vytyčeném prostoru. Polapeným napíšou fixou číslo na křídlo a vypustí je. „Z počtu nově odchycených a znovu odchycených jedinců lze pak statisticky odvodit přibližnou velikost populace,“ dodává.

Klíčem pro zlepšení situace je podle odborníků zejména šetrnější zemědělství. Zkoušejí ho třeba jihomoravští vinaři. „Správa CHKO Pálava je přiměla přistoupit na integrovaný systém hospodaření. Není to přímo ekologický systém, ale částečně využívá biologickou ochranu,“ říká David Číp. Cílem je trvale udržitelné hospodaření bez minerálních hnojiv a pesticidů.

Příznivý trend vidí Číp v celé Evropě. „Bohužel ale naráží na neochotu hospodářů zkoušet něco nového, učit se novým a vhodnějším postupům, které vyžadují investice a chuť,“ uzavírá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video