Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z playboye teroristou číslo 1

  14:44aktualizováno  14:44
Jméno Usámy bin Ládina je dnes pravděpodobně nejvyslovovanější na světě. Tento saúdskoarabský milionář a hlavní sponzor světového terorizmu je hlavním podezřelým ze zosnování krvavých orgií v USA. Právě on se nyní pravděpodobně stane příčinou prvního válečného konfliktu v jedenadvacátém století.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že se jméno Usáma bin Ládina stane synonymem zla a nejstrašlivější hrozbou pro samotné kořeny západní civilizace. Budoucí nejhledanější terorista planety přišel na svět před čtyřiačtyřiceti roky v saúdskoarabské Džiddě v rodině Muhammada bin Ládina, zakladatele veleúspěšné stavební firmy. Narodil se jako sedmnácté z 52 dětí stavebního magnáta, jehož potomci po léta podporují mimo jiné Harvardovu univerzitu v USA.

Všechno mu hrálo do karet. V bohaté domácnosti nijak nestrádal a rýsovala se před ním zářná budoucnost úspěšného podnikatele, který bude pokračovat v otcových šlépějích a rozmnožovat rodinné jmění.

Na začátku jeho kariéry by skutečně nikdo nehádal, že z Usámy bin Ládina, mladíka, jenž prý byl během školních let nenápadný a v ničem nevynikal, vyroste zarytý muslimský fanatik a nejhorší nepřítel Západu.

Když jeho otec počátkem sedmdesátých let zemřel, využil Usáma svého dědického podílu ve firmě k nákladnému životu v Bejrútu, kde si užíval jako playboy. Brzy se však oženil a vystudoval civilní inženýrství a management. Vypadalo to, že se ve své zemi stane váženým mužem pečujícím o blaho své rodiny a rozkvět svých podniků, jehož ideje muslimského fundamentalizmu zcela minou.

V boji proti komunizmu poznal mudžáhidy
Fatální zlom v životě Usámy bin Ládina přišel se vpádem Sovětského svazu do Afghánistánu. První bojové zkušenosti sice získal v protikomunistickém hnutí v tehdejším jižním Jemenu už v roce 1973, nicméně teprve kontakt s afghánskými mudžáhidy v letech 1979 až 1989 infiltroval do jeho mysli ideje džihádu, muslimské svaté války.

Usáma bin Ládin odjel do hornaté země pod Hindúkušem bezprostředně poté, co začala sovětská invaze do Afghánistánu. A nebyl sám. Bohatých saúdských Arabů, kteří přijeli, otevřeli kufříky plné petrodolarů a začali peníze rozdávat vdovám nebo raněným, bylo hodně. Ale Ládin byl jiný.

Kdo je bin Ládin?
Saúdskoarabský milionář, který zorganizoval nejnebezpečnější teroristickou síť na planetě.

Co chce?
Podle něho Západ všestranně utlačuje muslimy, a proto je třeba proti němu bojovat veškerými možnými způsoby. Cílem je přimět Západ k odchodu ze zemí islámu.

Kde na to bere peníze?
Vlastní celosvětovou síť legálních firem, dále ho financují bohatí lidé z islámského světa a dostává dary od radikálních mešit.

Co udělal?
On a jeho teroristická síť jsou podezřelí ze zosnování a provedení řady nejkrvavějších teroristických útoků ve světě, včetně úderu na USA minulý týden.

Může ho Afghánistán vydat?
Asi ne, neboť Talibanu platí výcvik extremistů z arabského světa.

Jaký má vliv?
Pro radikální muslimy je hrdinou, jeho vliv v islámském světě vzrůstá.

Přijel bojovat i pomáhat
Přijel do strádající obsazené země, aby bojoval se zbraní v ruce. Brzy si mezi spolubojovníky získal pověst neohroženého a odhodlaného muže. Pak zjistil, že Afghánci nemají ani potřebnou infrastrukturu, ani dostačující lidský potenciál, aby dokázali vést dlouhý válečný konflikt s dobře vyzbrojeným nepřítelem. Přenesl tedy do Afghánistánu část rodinného podniku.

Přivezl pár set loajálních zaměstnanců, buldozery a začal budovat silnice, tunely, základny a nemocnice pro bojovníky, které sám sháněl po celém světě. Bin Ládin přivedl do Afghánistánu Egypťany, Turky, Libanonce, Kuvajťany, Alžířany, Jemence, Súdánce, Tunisany i příslušníky dalších arabských národů. Byly jich tisíce a sám je během několika měsíců vyzbrojil a vycvičil.

Za deset roků se z gerilových bojůvek stala dobře organizovaná a Ládinovi plně oddaná armáda, která dokázala přemoci i světovou velmoc - Sovětský svaz.

Spolupráce s USA
Stejný zájem jako bin Ládin a jeho mudžáhidové, tedy vyhnat komunistické okupanty, měly tenkrát v Afghánistánu i Spojené státy. Nynější úhlavní nepřátelé tenkrát stáli na stejné straně barikády.

CIA v té době vydávala na výcvik a výzbroj mudžáhidů zhruba půl miliardy dolarů ročně. A říká se, že právě Usáma bin Ládin měl tyto finance "pod palcem", neboť se ukázal jako nejschopnější ze všech mudžáhidských vůdců.

Američané novým terčem
Po skončení afghánského konfliktu se zájmy bin Ládina a Američanů rozešly. Pro muže, který se za deset roků v Afghánistánu stal přesvědčeným islámským fanatikem, však boj neskončil.

Naopak, zahájil boj nový, pro něho ještě mnohem důležitější. Jeho hlavním terčem se stal někdejší spojenec Spojené státy a celé "židokřesťanské společenství". Terorizmus a nesmiřitelná svatá válka se pro Usámu bin Ládina staly novým náboženským přikázáním.

Počátkem devadesátých let měl v úmyslu svrhnout saúdskoarabskou vládu, neboť ta prý umožnila Spojeným státům, aby svou vojenskou přítomností v zemi znesvětily nejsvětější místa islámu, Mekku a Medinu. Jeho pokus nicméně nevyšel a Rijád mu v roce 1991 zakázal pobyt na území Saúdské Arábie.

Poté odešel do Súdánu, jemuž se za "azyl" odvděčil budováním letišť, silnic, nemocnic a průmyslových podniků. Jeho rodina ho však v roce 1994 vydědila a od srpna 1996 má základnu v afghánských horách jižně od Kandaháru, kde žije pod ochranou radikálního hnutí Taliban.

Internacionála teroru
Saúdskoarabský "král teroru" začal budovat svou říši zla na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jeho temná organizace Al-Kajda má dnes spojení téměř se všemi extrémními muslimskými organizacemi na světě a podle různých zdrojů operuje v 30 až 60 zemích včetně USA.

Sám bin Ládin, obviňovaný z mnoha atentátů a teroristických útoků, celou mezinárodní síť financuje, pořádá výcvik teroristů, ale též například finančně pomáhá chudým muslimským zemím.

ZATYKAČ INTERPOLU
NA BIN LÁDINA
Jednotlivé organizace "teroristické internacionály" pracují samostatně a bin Ládin je údajně řídí pomocí nejmodernějších technologií ze svého "doupěte" v Afghánistánu.

Své krédo svaté války proti "sionisticko-křesťanskému spojenectví" oznámil bin Ládin světu v srpnu 1996 v prohlášení, v němž vyzval k nekompromisnímu boji proti Západu.

Vyjádřil přesvědčení, že se lidé islámu od Filipín přes Kašmír, Irák, Somálsko až po Palestinu stali předmětem duchovního, ekonomického a politického útlaku Západu, proti němuž je třeba bojovat všemi dostupnými prostředky.

Toto jeho prohlášení o útlaku muslimů potvrdila fatva znalců islámského práva, v níž učenci vyzvali k zabíjení Američanů a jejich spojenců kdekoli ve světě s cílem přimět je k odchodu ze zemí islámu.

Před třemi roky bin Ládin spolu se 150 radikálními muslimskými duchovními založil Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům a stal se jejím vůdcem.

Nic je nezastaví
Aby naplnil své temné vize, nezastaví se bin Ládin a jeho organizace před ničím. Minulý týden oznámila americká rozvědka, že muslimští extremisté napojení na Usámu bin Ládina usilují o získání chemických, biologických, a dokonce i jaderných zbraní, jež by mohli použít při budoucích útocích.

"Víme, že se bin Ládinova organizace snažila vyvinout jedovaté plyny, jež by mohla odpálit na americké vojáky, kteří mají základny ve státech Perského zálivu," prohlásil bývalý šéf CIA John Gannon.

Už v roce 1998 se na veřejnost dostala studie americké FBI, podle níž se Al-Kajda už od roku 1993 snaží koupit obohacený uran s cílem vyvinout jaderné zbraně. To ve své poslední zprávě potvrdilo i americké ministerstvo zahraničí.

"Většina teroristů i nadále spoléhá na konvenční taktiku, jako jsou pumové útoky, střelba nebo únosy, ale někteří teroristé, jako jsou Usáma bin Ládin a jeho spojenci, pokračují ve snaze získat chemické, biologické i jaderné zbraně," píše se ve zprávě.

Kde se berou finance pro teroristy
Svědek, který od Usámy bin Ládina v roce 1996 prchl poté, co mu zpronevěřil peníze, podrobně vypověděl o způsobech, jakým si jeho organizace zajišťuje nezbytné finanční prostředky.

Většina peněz plyne bin Ládinovi z celosvětové sítě legálních obchodních, stavebních a výrobních firem spravovaných nastrčenými lidmi. Nejhledanějšímu světovému teroristovi tak ročně přibývají na tajných kontech desítky milionů dolarů. Jeden příklad za všechny: bin Ládin pohádkově bohatne na takové zvláštní věci, jakou je arabská klovatina.

"Kdykoli se na světě prodá některý z nealkoholických nápojů, existuje možnost, že právě cinkla další mince do kasičky bin Ládina," napsal včera americký list The Washington Post. Většina nealkoholických nápojů totiž obsahuje arabskou klovatinu, substanci, která brání částečkám usazovat se na dně plechovky nebo lahve. A většinu arabské klovatiny vyrábí súdánská společnost, v níž muslimský extremista vlastní podstatný podíl.

Bin Ládinovi patří pohádkový majetek
Ovšem zisky z arabské klovatiny tvoří pouze část bin Ládinova majetku. Předpokládá se, že vydělal více než pětadvacet milionů dolarů ze stavebního kontraktu na rozšíření muslimských svatyní v Mekce a v Medině. Finance mu plynou také ze spekulací na trhu s valutami a z dalšího podnikání, mezi nímž nechybí ani obchod s afghánským opiem.

Přesný rozsah Ládinova majetku je možné jenom odhadovat, ale mohlo by jít o sumu kolem 300 milionů dolarů. Jiné zdroje hovoří dokonce o částce blížící se miliardě. Pochopitelně dolarů.

"Bin Ládin má zdroje a možnosti větší než leckterá národní vláda," tvrdí Daniel Benjamin z washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia. "Zdědil majetek, ale teď už to není důležité, protože nyní získává další finance z celého islámského světa, ať už od bohatých šejků z Perského zálivu nebo z darů radikálních mešit," dodal Benjamin.

Zůstávají hrozbou
Experti pro boj s terorizmem obecně soudí, že bin Ládin a jeho síť spolupracovníků se po krvavých útocích v USA stáhnou do úkrytů v obavě před odvetou. To však neznamená, že nemohou připravovat další atentáty jen s největší pravděpodobností nebudou mít stejné schéma jako kruté útoky unesenými dopravními letouny v New Yorku a Washingtonu.

"Usáma Bin Ládin ví, že nyní budou posílena bezpečnostní opatření, a bude se proto snažit najít jiné způsoby a jiné cíle svých možných úderů. Hrozba, že teroristé v případě příštích útoků použijí zbraně hromadného ničení, zůstává vážná," usoudil bývalý šéf CIA John Gannon.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
ELEKTROMECHANIK, Bezděčín, až 33 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 30 000 - 33 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.