Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z ordinací zmizí řada rentgenů

  10:50aktualizováno  10:50
- Pacienti, kteří byli až dosud zvyklí dojít si na rentgen či na speciální diagnostické vyšetření do ordinace nedaleko svého bydliště, možná budou muset za dva roky cestovat i desítky kilometrů. Podle nového "atomového" zákona musí od července 2002 všechny rentgeny, mamografy a další zdroje záření používané v medicíně odpovídat novým, přísnějším evropským normám. Z mnohých velkých nemocnic i malých privátních ordinací se však už dnes ozývá: Na výměnu nebo modernizaci zastaralých přístrojů nemáme peníze.

"Dostupnost některých vyšetření je skutečně ohrožena," potvrdil předseda Radiologické společnosti Jan Šprindrich. Například nemocnice s poliklinikou v Chomutově potřebuje na modernizaci radiodiagnostického oddělení 55 milionů korun. "Jsme odkázáni na státní rozpočet, protože z vlastních zdrojů nedokážeme tak rozsáhlou investici financovat," řekl ředitel nemocnice Karel Müller.

Radiologická společnost odhaduje, že na obnovu a modernizaci všech přístrojů je potřeba 800 milionů až jedna miliarda korun. Největší problém přitom představují "obyčejné" rentgeny. Zhruba šedesát procent z nich je starších deset let.

"To ale neznamená, že jsou zdraví nebezpečné," dodal Šprindrich.

Záření pacienta nesmí ohrozit
Smyslem zákona je omezovat ozařování pacientů i lékařů na nejnutnější míru. Pro lékařský personál se snižuje roční průměrný limit ozáření o 2,5 krát. U pacientů určuje míru ozáření lékař podle potřeb léčby. Zákon ale například dbá na to, aby napětí v přístrojích nekolísalo a pacient tak nebyl zbytečně vystaven vyššímu ozáření.

Ačkoli nová norma platí už od července 1997 a zdravotnictví dostalo pět let na výměnu a modernizaci zejména radiologických ordinací, ministerstvo se vážně začalo zabývat tímto problémem teprve nedávno. "Překvapilo mě, že si před dvěma lety nikdo neudělal odhad, kolik to bude stát a hlavně, kdo to zaplatí," řekl Šprindrich. Až bývalý ministr Ivan David uvolnil z rozpočtu prvních 150 milionů a v těchto dnech úřad rozhoduje, komu je přidělí.

Hrozí kolaps zdravotní péče
"Dopady atomového zákona musí být postupně řešeny tak, aby v červenci 2002 nenastal kolaps v poskytování zdravotní péče," uvedl mluvčí ministerstva Otakar Černý. Dodal, že nejvíce je ohrožena péče pro onkologické pacienty. Černý ale neuvedl, zda resort sežene na modernizaci dost peněz. "Na rok 2001 a 2002 budeme žádat o vyčlenění prostředků ze státního rozpočtu," řekl pouze Černý.

Chomutovská nemocnice se na státní pokladnu nemíní zcela spolehnout a oslovuje rovněž sponzory. Letos už od dárců dostala dva miliony korun. Největší díl by ale i tak měla uhradit státní pokladna.

Stát používá příliš mnoho rentgenů
Zdeněk Prouza, náměstek předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který se podílel na přípravě atomového zákona, považuje za jediné řešení modernizovat zdroje záření pro speciální diagnostiku a terapii pouze tam, kde jsou špičkoví odborníci a výborné technické podmínky. Tvrdí, že je výhodnější pacienty do těchto specializovaných středisek vozit.

"U nás máme asi padesát terapeutických jednotek, ve Finsku, které je pětkrát větší, jen devět. Finové si ale spočítali, že sanitka a řidič je vyjde levněji než lékař-specialista nebo fyzik a náročný přístroj. Od ministerstva zdravotnictví mi ale v této oblasti dosud chybí jasná koncepční politika," řekl Prouza, podle něhož republika není schopna ekonomicky "utáhnout" provoz všech 7,5 tisíce zdrojů záření používaných ve zdravotnictví.

Předseda Radiologické společnosti Jan Šprindrich připustil, že v některých regionech by skutečně bylo možné počet aparátů omezit, protože jich je dost.

"Například v Praze by to šlo," konstatoval Šprindrich, který s ministerstvem o řešení problému pravidelně jedná.

Zákon nařizuje časté kontroly přístrojů
Atomový zákon zavedl ještě jednu novinku, která si žádá další peníze. Ordinace jsou povinny nechávat si od autorizovaných firem pravidelně prověřovat přístroje s ionizujícím zařízením.

"Kontroly se dělají proto, aby byl zdroj záření stále v perfektním stavu, aby ozáření pacientů i zdravotnického personálu bylo omezeno na nejnižší přijatelnou míru a zároveň bylo dosaženo cíle diagnostiky či terapie. Je to otázka bezpečnosti a kvality práce podobně jako je u aut požadována pravidelná technická kontrola," vysvětlil Zdeněk Prouza ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Jenže: pravidelné kontroly nejsou zadarmo. "Naši vinohradskou nemocnici vyjdou ročně na půl milionu korun," uvedl Jan Šprindrich, který je zároveň přednostou radiologické kliniky nemocnice Královské Vinohrady.

Špridrich je přesvědčen o tom, že tyto náklady by měly hradit pojišťovny v rámci režie provozu. Ty o tom ale nechtějí ani slyšet. "Pojišťovny ze zákona hradí zdravotní péči poskytnutou jejím pojištěncům. Jak si nemocnice peníze rozdělí a naloží s nimi, je její věc," řekla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.