Podle obcí a měst vypuštění rodného příjmení z průkazu zkomplikovalo situaci například při vydávání výpisu z rejstříku trestů. Úředníci nyní požadují doložení rodného příjmení kromě občanky i rodným listem, dříve stačil občanský průkaz.
Ale to není jediný problém. "Absence údaje o rodném příjmení činí problémy například matkám. A to pokud potřebují při podávání žádostí o výpisy z matričních knih prokázat, že jsou matkou dítěte, které nese jiné příjmení," popsala Miroslava Sobková z právního oddělení Svazu měst a obcí ČR.
Kód si už při přebírání dokladu nebude muset volit každý
Svaz poslal v pondělí připomínky ministerstvu vnitra. Právě teď jsou změny ve způsobu vydávání občanských průkazů aktuální. Ministerstvo je otevřelo v návrhu novely zákona o evidenci obyvatel.
Problém se svéprávnostíPracovníci úřadů také chtějí, aby se k dokladům vrátila informace o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Redakce iDNES.cz už dříve upozornila, že chybějící údaj může způsobit zmatky. Právní způsobilost od ledna z občanky nejde vyčíst, přitom například podpis smlouvy nesvéprávným člověkem je od počátku neplatný (více o problémech s chybějícími údaji na dokladu čtěte zde). |
Novelou reaguje na kritiku ze strany úřadů a poskytovatelů sociální a zdravotní péče. Ti upozornili, že povinnost zadávat při převzetí občanského průkazu takzvaný bezpečnostní informační kód (tedy obdoba PIN, který chrání před zneužitím dokladu) nezvládnou nemohoucí lidé. Zákon přitom od ledna ukládá tuto povinnost všem včetně sotva narozených dětí (více o problémech s kódem občanek čtěte zde).
Ministerstvo už dříve avizovalo, že to změní. Nyní navrhuje, aby někteří lidé byli od zadávání kódu osvobozeni. "Možnost nezadávat bezpečnostní osobní kód při převzetí občanského průkazu by měly mít děti do 15 let věku a občan, kterému brání těžko překonatelná překážka, a to z důvodu jeho fyzické nebo psychické neschopnosti," říká ministerstvo v odůvodnění novely.
Údaje se nevrátí do občanek, budou v registrech
"Rodné příjmení není problém občanských průkazů, ale toho, jak je strukturován trestní rejstřík. Další diskuse je, zda má být rodné příjmení údajem v registru osob," řekl iDNES.cz náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu Robert Ledvinka.
Podle něj se teoreticky mohou úředníci na Czech Pointu k rodnému příjmení dostat už nyní, aniž by po lidech chtěli další doklady. V praxi to však udělat nemohou. "Nemají k tomu zákonné zmocnění," tvrdí Ledvinka. Vnitro nejprve zvažovalo, že dobrozdání by dostali úředníci přímo od lidí, již míří na úřad. Nyní se však od toho odklání a chce jít spíše cestou databází.
Právě do nových základních registrů by údaj chtěly vložit i obce. "Navrhujeme, aby byly tyto údaje uváděny ve výpisech ze základních registrů," píší vnitru. Znamenalo by to, že údaj by si úředník mohl ověřit několika kliky v on-line databázi.
Problém zatím zůstává v tom, že základní registry fungují velmi omezeně. Zadanou změnu bydliště vůbec nezachytí například finanční úřady nebo úřady práce. Přitom základní registry slibují, že úředníci si budou změny údajů vzájemně předávat a lidé již kvůli nim nebudou muset obíhat jednotlivé úřady.
"Avizovali jsme, že nepůjde o revoluci, ale evoluci. A ta může nějakou dobu trvat," míní Ledvinka. Podle něj je nejprve potřeba databáze historických údajů pročistit, protože v nich jsou chyby. Například při porovnávání evidence obyvatel a rejstříku adres našlo vnitro už 40 tisíc rozdílů. "Ještě nyní tam máme pět tisíc neidentifikovatelných lidí," podotkl Ledvinka.
